DOMŮ
26.10.2004
Blitzkreig od Lena Deightona – kniha která mě překvapila.
O druhou světovou válku jsem se začal hlouběji zajímat především od okamžiku, kdy se tohle téma konečně zbavilo kruté cenzury a jednostranného výkladu. Ovšem mnohem víc než stránka vojenská mě zajímaly lidské a politické aspekty konfliktu s nacismem nebo jinak řečeno , mnohem víc mě zajímaly kořeny tohohle kanibalského stromu , než technické podrobnosti jeho růstu a později likvidace. A tak mými nejoblíbenějšími knihami o druhé světové válce asi zatím zůstanou Albert Speer – zápas s pravdou od Gitty Serenyové a Rozhovory s katem od polského novináře Kazimiera Moczarskiho. Ale i kniha zmíněná v titulku si získala můj respekt a to především za svůj smysl pro instruktivní detail.Nejprve je potřeba říct, že samotný titul i podtitul knihy ,Blitzkreig – Od Hitlerova nástupu k moci po pád Dunkerque, je trochu matoucí, protože vlastně začíná už první světovou válkou a končí kousek za Dunkerquem a nezajímá se zdaleka jen o techniku bleskové války ,ale neopomíná fakt, že válka má i svoje politické příčiny. Kdybych to tušil asi bych ji nepřehlížel prakticky od jejího vydání u nás, tedy skoro deset let. A pak, přiznám , nečekal jsem , že kniha o nějakých 300 stranách, která si vytýčila za úkol popsat poměrně velký kus války, by mohla přinést něco víc ,než pouhý letmý přehled.
Nakonec se kázalo, že ono to lze, pokud se autor dokáže opřít o svůj talent v zacházení s detaily. Kniha skutečně přináší především stručný souhrn teorie bleskové války a stručný popis jejího uskutečnění, ale díky drobným , výmluvným detailům, které autor rovnoměrně rozprostřel napříč textem, si čtenář dokáže nakonec z atmosféry té doby představit mnohem víc, než je v knize vlastně napsáno.
Abych jen neteoretizoval, jeden příklad za všechny. Je známo, že Blitzkreig byla technika založená na rychlosti, překvapení a nečekaných improvizacích, přičemž tím nejznámějším šokem, který Němci Spojencům připravily, byl průchod Ardenami. Len Deighton kromě toho v knize uvádí například mě do té doby neznámou epizodu s dobytím Vilémova mostu v Rotterdamu.
Brzo ráno přistálo na řece poblíž mostu dvanáct hydroplánů, se 150 příslušníky pěchoty a ženisty na palubě. Toto sebevražedné komando rychle obsadilo most , dříve ,než se kdokoliv z Holanďanů stihl vůbec rozkoukat. Pozdější pokus vyhnat Němce z mostu málem slavil úspěch, ovšem v klíčový okamžik seskočila na rotterdamský sportovní stadion jednotka německých parašutistů, narychlo zkonfiskovala několik tramvají ve kterých se pak přiřítila k severní straně mostu , který se tak podařilo uhájit a Holanďané jej dostali zpět vlastně až po válce.
Podobných krátkých epizod a překvapivých postřehů autor uvádí celou řadu a myslím, že nebudete litovat, když si je sami objevíte. Já bych tu ještě zmínil dva kousky z obrazové přílohy, dvě kouzelné fotografie , které jsem dosud neznal. Na té první je Hitler během polského tažení, za přísného dohledu Erwina Rommela zde obědvá u polní kuchyně, ta druhá je rovněž z polského tažení a je to pokud vím naprostý unikát. Jsou na ní vidět vojáci Rudé Armády v družném hovoru s vojáky Wehrmachtu , na demarkační linii oslavují hladký průběh společné invaze do Polska. Moc pěkná fotografie, škoda že ještě dnes takové nejsou v učebnicích dějepisu k vidění!
Kromě toho mě při čtení Blitzkreigu napadla ještě jedna prudce současná glosa. V souvislosti z válkou proti terorismu se hodně debatuje o oprávnění k preventivním akcím, stejně jako se hodně debatuje o právech diktátorů na zachování své územní integrity, bez ohledu na fakt , že jiná práva ,zejména lidská , dostávají na tomto území na frak. Druhá světová válka měla své podobné dilema. Totiž z nejrůznějších strategických i taktických ohledů, vede nejoptimálnější francouzská obraná linie nikoliv po francouzských hranicích ,ale napříč Belgií! Ovšem, aby tato obraná linie měla nějaký skutečný smysl a aby dokázala účinně udržet Němce daleko od Paříže, musela by francouzská armáda zaujmout postavení uprostřed neutrální Belgie dříve, než její neutralitu z druhé strany poruší Němci. A včil babo mudruj!
Komentáře
mudruje (Baba - Mail - WWW) Vloženo 26.10.2004, 16:46:04
Moc povedená recenze a vítaná pomoc pro někoho, kdo hledá referát:). Ale ten závěr mi nedá - kdybych to vzal analogicky: jsem v místnosti s nasupeným rváčem, který mě viditelně hodlá dát do nosu jakmile nastane vhodná záminka. Mám tedy jako první se k němu přiblížit a vlepit mu pohlavek? Tj. mám porušit zásady slušného chování (mezinárodní právo) preventivně první já?
(binarnialdin - Mail - WWW) Vloženo 26.10.2004, 23:48:20
No jo člověče, kdyby to bylo tak jednoduchý , jako že jde jen o rány do nosu a facky. Jenže on ten Hitler toho měl zalubem daleko víc , jak je dnes známo. Kdyby ho někdo dokázal tehdy zastavit ,bylo by to asi dobře , jenže , jak už jednou psprávně poznamenal mudd v komntáři pod tímhle článkem http://binarniladin.bloguje.cz/34686_item.php
Problém preventvní akce je v tom, že cituji "že odvrátí nějakou hrozbu ještě před tím, než se stačila projevit. A dokázat posléze, že to hrozba byla, je problém." konec citátu. Jak říkám, je to prostě dilema .
Preventivní válka (PhilZoo - Mail - WWW) Vloženo 29.10.2004, 16:01:02
Podobný problém se řeší už 250 let ohledně viníků sedmileté války. Pruský král Fridrich II., panovník malé země se 4 milióny obyvateli, chtěl předejít vpádu rakousko-rusko-francouzské koalice (80 mil. obyvatel) a tak zaútočil první. Kvůli zlepšení své mizerné strategické situace mimo jiné obsadil zcela neutrální a mírumilovné Sasko. A teď kdo byl větší padouch ...
kniha (vdova - Mail - WWW) Vloženo 31.10.2004, 18:23:25
Hele, srabe, a co takhle upozornit na četbu kamarádku. to prd, viď?
(binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 31.10.2004, 18:49:37
Kamarádka holt bude muset častěji navštěvovat moji homepage..:o))
rozkaz (vdova - Mail - WWW) Vloženo 01.11.2004, 18:53:53
jasan bosan, polepším se!!!Tak slibuji
moc dobra recenze (Micuo - Mail - WWW) Vloženo 24.03.2010, 16:20:48
tak tuhle knihu jsem četl snad "stokrat" ten svižný styl jaký predvedl v teto knize nema obdoby, skoda že takovýto styl nepoužívají i jiní autoři kniha Blitzkrieg je snad to nejlepší co jsem četl o tažení roku 1940 až po Dunqerk. Od teto doby a po teto knize, se mi naplnila knihovnicka o stovky dalsich kousku, ktere se zaobiraji druhou světovou válkou.
Přidání komentáře...