DOMŮ
20.09.2004
Basebalová pálka jako metafora černého humoru.
Metafora je něco s čím mívám čas od času problémy. Zdá se mi, že některé mé metafory jsou krystalicky srozumitelné, ale pak vyjde najevo, že jim rozumím jen já, můj psychiatr a předseda Spolku přátel divokých přirovnání a všem ostatním musí býti můj příměr vyložen po lopatě. Pro jistotu tedy hodím karty na stůl rovnou. S basebalovou pálkou můžete předvést mírumilovný sportovní výkon ,který tribuny podle kvality odmění potleskem nebo pískotem, ale také s ní můžete přepadnou nebohou stařenku a vymlátit jí mozek z hlavy pro poslední dvacetikorunu z mizerné penze. S černým humorem je to potom stejné.Tahle bobtnající debata o černém humoru vlastně začala trapným titulkem , který jsem náhodou zachytil na portálu Centrum.cz . Když jsem zjistil , že Jirkovi Macichovi se nelíbí nová Centrumácká reklamní kampaň , poslal jsem mu mailem link na svůj článek a počítačový nadšenec neváhal a nasměroval mi sem další pěknou hromadu svých čtenářů aby si prohlédly , co to tam na Centru pracuje za pitomce. Sám od sebe pak můj článek objevil Ancoram a jak je jeho dobrým zvykem, uprostřed noci věnoval pěkných pár hodin tomu, aby celou záležitost rozebral ze všech stran . No a jelikož si myslím, že přes veškerou snahu pár maličkostí vynechal, přihodím do diskuse ještě trochu kypřidla.
Pravděpodobně jsem se dopustil menší chybky, když jsem v prvním článku ani neznačil, proč mi vlastně ten titulek vadí, ovšem možná právě díky této chybě vyšlo najevo, jak stejná věc může dvěma lidem vadit s úplně odlišných příčin. Ancoram se viditelně obává inflace černého humoru, zatím co mě provokuje spíše jeho nevhodného užívání. Tak jako je trestuhodné používat basebalovou pálku k rozbíjení hlav, je podle mě trestuhodné používat sítě černého humoru k odlovu nových čtenářů bulvárních plátků.
Ona už sama myšlenka bulvární novin je lehce morálně pochybená a tak jako bych se já osobně nedokázal živit ani homo- ani hetero- prostitucí, tak bych se nedokázal živit psaním bulvárních zpráv, ale dobře chápu, že jak jedno tak druhé někdo dělat musí, protože po obojím je poptávka. Kdybych měl tyhle dvě profese porovnat přesněji a podrobněji , budu nucen říct,že zatím co prostitutka poskytuje úlevu prodejem něčeho co je její vlastní , bulvární novinář drásá naší mysl cizím neštěstím. Jak říkám, někdo to dělat musí,ale přiznám se k poněkud smíšeným pocitům, když vidím , že někoho taková práce snad i baví.
A když si přečtu bulvární titulek: „Tři jednou ranou: Nákladní vlak srazil tři děti.“ ,první co mě napadne je: „bože, ti idioti s toho snad dokonce mají radost“ . Štve mě ta bezcitnost se kterou je lidská tragedie využívána za jediným účelem , přinutit člověka k nahlédnutí na stránku s bulvární zprávou. Protože ono je rozdíl mezi vydáním zprávy pro informaci a křečovitou snahou dostrkat pomocí pochybného titulku co nejvíce lidí k jejímu zobrazení.
Netvrdím, že je jednoznačně nemorální vydělávat na cizím neštěstí, vždyť přísně vzato lidské tragedie poskytují obživu tisícovkám záchranářů , policistů , pojišťovnictví je mohutným byznysem který žije z obav z tragedií , ze stejných obav žijí prodejci bezpečnostních pomůcek a pohřební ústavy rozhodně neprovozují dobročinnost ale tvrdý obchod. Z lidského neštěstí prostě žije kde kdo, ovšem známé přísloví říká, když dva dělají totéž, není to totéž.
Abych to zkrátil a konkrétně předvedl co mě vlastně tak strašně pobouřilo. Na Centru.cz sháněli pro Lidovky víc čtenářů a použili k tomu černý humor. Chtěli víc čtenářů, víc zobrazení, víc zisku a tenhle účel jim posvětil prostředek. Nelegální to není, opovržení hodné jistě. Prospěli tím jen sobě. Ten zisk jim nezávidím, a dělit se s nimi o něj bych nechtěl. To ovšem neznamená, že bych se ten samý vtip neuměl použít akceptovatelným způsobem k akceptovatelným účelům. Dám příklad.
V článku kam hloupý reklamní žertík vedl ,jsem se dočetl, že děcka přebíhala trať v místě ,kde tomu bránil plot, dokud do něj někdo neudělal díry. Kdybych o takovém místě věděl, nedělalo by mě problém sednou a napsat: „Tam a tam je rozbitý plot. Děcka tam lítají přes trať a já se ptám kdo a kdy s tím něco udělá a jestli to udělá dřív , než tam těch dětí nějaký vlak sejme sedm jednou ranou.“ Je to stejný žert. Je stejně bezcitný , možná ještě o stupínek drsnější, s tím rozdílem, že je bezcitný k zatím neexistujícím mrtvým nebo raněným. Ovšem, v čem je hlavní rozdíl , to je snad jasné jak bílý den a nechce se mi čtenáře trapně podceňovat tím, že bych to dál vysvětloval.
Je to prostě jako s tou basebalovou pálkou. Mám-li hodnotit používání černého humoru , vždy záleží na tom kdo , proč a jak ho používá a hlavně , proti komu a čemu ten černý humor obrací. Někdy to může mít smysl , někdy je to trapas , někdy obranný cynismus a někdy klidně zase čirá zábava a radost. Že si nedovedete představit černý vtip pro radost? Já ano. Například teď tu sedím , píšu tenhle spot a ucucávám červené francouzské víno. Je dost trpké. Ředím si jej Pepsi Twist Light s citrónovou příchutí a úplně vidím toho francouzského farmáře , jak se za mnou plíží s napřaženou motykou aby mi řekl co si myslí o mých pijáckých zvycích. Je to docela drsná představa. Možná už jsem toho vína měl moc , ale přijde mi to legrační. Je to drsné , legrační, je to černý humor a já z toho mám radost. A co vy? Potěší vás víc ,když se ten farmář nikdy nedozví co se s jeho vínem stalo, nebo mě udáte na francouzském ministerstvu zemědělství?
Komentáře
Basebolová pálka je svinstvo: (aTeo:-) - Mail - WWW) Vloženo 20.09.2004, 12:17:58
http://www.ateo.cz/frame/phpgal/pict//4.16.jpg
Přidání komentáře...