9.08.2004
Necháme se zavřít do Matrixu a bude pokoj.
Už před nějakým časem jsem vyslovil svojí pochybnost o reálných šancích reality přežít dnešní virtuální svět. Teď se znovu ukázalo, jak snadné je vytvořit realitu doslova z ničeho a já začínám mít dojem, že naprosté opuštění hmatatelné skutečnosti jako filozofického konceptu, by snad už ani nebyl problém ale vlastně řešení.V prvním díle filmové série Matrix zradí jeden ze členů posádky své spolubojovníky , výměnou za možnost vrátit se zpátky do umělé skutečnosti Matrixu. Nechce si nic pamatovat o letech strávených „na svobodě“ , zejména asi proto,že svobodu zde představuje ohavná , pravděpodobně páchnoucí loď, k prasknutí přecpaná přístroji a pravděpodobně ohavně páchnoucí posádkou. To co tam předkládají k jídlu je asi horší, než to co nám předkládali na vojně , nehledě na nespočet dalších možností jak bolestivě zemřít.
Jsou prostě lidé, kterým svoboda nic neříká, pokud zároveň není „materiálně vyfutrovaná“. Hezký příklad podobného uvažování ukazuje snad už v desátém rozhovoru Šárka Grossová ,když naprosto bezelstně opakuje, že: „Chudej asi nechce být nikdo, že jo?“ Asi nikdy neslyšela o poustevnících , františkánech nebo o jakémkoliv dalším jiném člověku , který měl na prvním místě myšlenku a pak teprve oběd.
Jelikož před rozhovory s nejčerstvější paní premiérovou se momentálně nedá nikam utéct, má každý kdo dovede číst skvělou možnost poznat jeden z nejsnazších postupů jak se vyrovnat z realitou. Já osobně mám dojem , že realita paní Grossové začíná a končí prahem její bytu a je přitom úplně jedno, jestli tím bytem bude Kramářova vila nebo 3+1 v paneláku. Paní Grossová se o politiku nezajímá. S paní Zemanovou se bavila o dětech. Pokud přijede paní Blairová , možná si spolu povzdechnou, jaký je to s těmi dětmi někdy kříž .
Podle mě paní premiérová patří k oněm šťastným lidem, kteří si z reality vyberou zvládnutelný díl a ten zbytek vytěsní kamsi daleko za svůj duševní obzor. Naprosto bez ironie prohlašuji, že svět by byl možná snesitelnější, kdyby tohle dokázali všichni. Bohužel, tohle všichni nedokážou a tak je naše planeta doslova nevyčerpatelným zdrojem mudrlantů, kteří na základě zoufale útržkovitých a podezřele věrohodných informací , kují plány na lepší zítřky věcí pozemských.
Ve chvílích největšího zoufalství mě při četbě novin , sledování televize ale i při psaní , napadá: kde se v nás vůbec bere ta drzost, diskutovat o válce v Iráku, terorismu , globálním oteplování a co já vím o čem ještě, když objem toho co o těchto záležitostech nevíme, by se dal přirovnat snad jen k objemu Tichého oceánu. Jak to, že si tak suverénně troufáme vynášet soudy o skutečnostech, které k nám pronikají jen matnými odlesky?
Dnešní media vytvářejí iluzi, že svět je poznatelný z bezpečí obývacího pokoje, za předpokladu, že se v tomto pokoji nachází přípojka na internet , kabelovou televizi a elektrický proud. Tahle iluze je nebezpečně nepravdivá. Daleko od prahů našich domů sice existuje plnokrevná realita ,ale to co z ní vidíme my je jen absolutně nevypočitatelný Matrix, Matrix ,který vzniká tak, že náhodně přenesené útržky dat jsou zkresleny nedbalým kopírováním a část nul je dokonce ze zlé vůle zaměněna za jedničky a naopak.
Jaká by asi byla naše šance poznat tvář třebas i blízkého člověka, kdyby nám ji někdo ukázal na fotografii, na které polovina bodů chybí, třetinu někdo schválně přemaloval a zbytek sloužil půl roku jako tácek pod pivo? Počítám ,že nevelká, přesto se o podobný trik neustále pokoušíme.
Ačkoliv neustálá touha pochopit, poznat, bude asi neodmyslitelnou podmínkou lidství, musím se přiznat, že někdy mě to zmáhá. Tentokrát mě nedostala zima ale horko , mozkové závity se místo čilého pohybu jen líně protáčejí , zastavit myšlení začíná vypadat jako lákavá možnost a říkám si, jestli by pro nás všechny nebylo lepší nechat se zavřít do Matrixu, každý do svého, nastaveného podle osobní chuti. V tom mém by nesměl chybět bezedný kýbl se zmrzlinou a jednou dvakrát za den by mohla (paní Binární Ládinová jistě promine) servírka nahoře bez přinést vychlazené pivo. Pokud to nebude Staropramen , nebude si na co stěžovat.
Komentáře
(iko - Mail - WWW) Vloženo 11.08.2004, 21:19:40
že naprosté opuštění hmatatelné skutečnosti jako filozofického konceptu, by snad už ani nebyl problém ale vlastně řešení.
tato myslienka ma nieco do seba:-)))
(binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 11.08.2004, 21:36:12
Je to myšlenka o které ví svoje každý alkoholik..:o))..tedy...ne že bych jím už byl..:o))
Přidání komentáře...

