Binární Ládin

Jestli chcete, aby se tomu říkalo kultura, zahrabejte to na tisíc let do země!
REKLAMA

Best Off
Blogovací desatero
Hledat na blogu:
Zkuste Firefox!

9.08.2004
Necháme se zavřít do Matrixu a bude pokoj.

Už před nějakým časem jsem vyslovil svojí pochybnost o reálných šancích reality přežít dnešní virtuální svět. Teď se znovu ukázalo, jak snadné je vytvořit realitu doslova z ničeho a já začínám mít dojem, že naprosté opuštění hmatatelné skutečnosti jako filozofického konceptu, by snad už ani nebyl problém ale vlastně řešení.

V prvním díle filmové série Matrix zradí jeden ze členů posádky své spolubojovníky , výměnou za možnost vrátit se zpátky do umělé skutečnosti Matrixu. Nechce si nic pamatovat o letech strávených „na svobodě“ , zejména asi proto,že svobodu zde představuje ohavná , pravděpodobně páchnoucí loď, k prasknutí přecpaná přístroji a pravděpodobně ohavně páchnoucí posádkou. To co tam předkládají k jídlu je asi horší, než to co nám předkládali na vojně , nehledě na nespočet dalších možností jak bolestivě zemřít.
   Jsou prostě lidé, kterým svoboda nic neříká, pokud zároveň není „materiálně vyfutrovaná“. Hezký příklad podobného uvažování ukazuje snad už v desátém rozhovoru Šárka Grossová ,když naprosto bezelstně opakuje, že: „Chudej asi nechce být nikdo, že jo?“ Asi nikdy neslyšela o poustevnících , františkánech nebo o jakémkoliv dalším jiném člověku , který měl na prvním místě myšlenku a pak teprve oběd.
   Jelikož před rozhovory s nejčerstvější paní premiérovou se momentálně nedá nikam utéct, má každý kdo dovede číst skvělou možnost poznat jeden z nejsnazších postupů jak se vyrovnat z realitou. Já osobně mám dojem , že realita paní Grossové začíná a končí prahem její bytu a je přitom úplně jedno, jestli tím bytem bude Kramářova vila nebo 3+1 v paneláku. Paní Grossová se o politiku nezajímá. S paní Zemanovou se bavila o dětech. Pokud přijede paní Blairová , možná si spolu povzdechnou, jaký je to s těmi dětmi někdy kříž .
   Podle mě paní premiérová  patří k oněm šťastným lidem, kteří si z reality vyberou zvládnutelný díl a ten zbytek vytěsní kamsi daleko za svůj duševní obzor. Naprosto bez ironie prohlašuji, že svět by byl možná snesitelnější, kdyby tohle dokázali všichni. Bohužel, tohle všichni nedokážou a tak je naše planeta doslova nevyčerpatelným zdrojem mudrlantů, kteří na základě zoufale útržkovitých a podezřele věrohodných informací , kují plány na lepší zítřky věcí pozemských.
  Ve chvílích největšího  zoufalství mě při četbě novin , sledování televize ale i při psaní , napadá: kde se v nás vůbec bere ta drzost, diskutovat o válce v Iráku, terorismu , globálním oteplování  a co já vím o čem ještě, když objem toho co o těchto záležitostech nevíme, by se dal přirovnat snad jen k objemu Tichého oceánu. Jak to, že si tak suverénně troufáme vynášet soudy o skutečnostech, které k nám pronikají jen matnými odlesky?
  Dnešní media vytvářejí iluzi, že svět je poznatelný z bezpečí obývacího pokoje, za předpokladu, že se v tomto pokoji nachází přípojka na internet , kabelovou televizi a elektrický proud. Tahle iluze je nebezpečně nepravdivá. Daleko od prahů našich domů sice existuje plnokrevná realita ,ale to co z ní vidíme my je jen absolutně nevypočitatelný Matrix, Matrix ,který vzniká tak, že náhodně přenesené útržky dat jsou zkresleny nedbalým kopírováním a část nul je dokonce ze zlé vůle zaměněna za jedničky a naopak.
  Jaká by asi byla naše šance poznat tvář třebas i blízkého člověka, kdyby nám ji někdo ukázal na fotografii, na které polovina bodů chybí, třetinu někdo schválně přemaloval a zbytek sloužil půl roku jako tácek pod pivo? Počítám ,že nevelká, přesto se o podobný trik neustále pokoušíme.
  Ačkoliv neustálá touha pochopit, poznat, bude asi neodmyslitelnou podmínkou lidství, musím se přiznat, že někdy mě to zmáhá. Tentokrát mě nedostala zima ale horko , mozkové závity se místo čilého pohybu jen líně protáčejí , zastavit myšlení začíná vypadat jako lákavá možnost a říkám si, jestli by pro nás všechny nebylo lepší nechat se zavřít do Matrixu, každý do svého, nastaveného podle osobní chuti. V tom mém by nesměl chybět bezedný kýbl se zmrzlinou a jednou dvakrát za den by mohla (paní Binární Ládinová jistě promine) servírka nahoře bez přinést vychlazené pivo. Pokud to nebude Staropramen , nebude si na co stěžovat.

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Zapsal: binarniladin 9.08.2004, 14:50:00

Komentáře

(iko - Mail - WWW) Vloženo 11.08.2004, 21:19:40
že naprosté opuštění hmatatelné skutečnosti jako filozofického konceptu, by snad už ani nebyl problém ale vlastně řešení.

tato myslienka ma nieco do seba:-)))

(binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 11.08.2004, 21:36:12
Je to myšlenka o které ví svoje každý alkoholik..:o))..tedy...ne že bych jím už byl..:o))



Přidání komentáře...
Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
CNW:Counter