DOMŮ
7.04.2007
Rozhodl jsem se, že dneska nikoho nezabiju
Rozhodnutí jistě bude přivítáno jako chvályhodné, otázka ovšem zní, jak jsem na takovou myšlenku vůbec přišel.
O tom proč se lidé zabíjejí, byly už napsány celé vlaky knih, natočeny miliardy kilometrů filmu, a v debatách navršeny Himaláje slov. Ačkoliv pochopitelně jednotlivé podrobnosti různých konkrétních zabití jsou barvitě pestré, lze na otázku proč, odpovědět vcelku stručně. Lidé zabíjejí své bližní, protože jim zabíjení přináší nějaké výhody. Neúspěšným, tedy nakonec znevýhodněným zabijákem je potom ten, kdo předem špatně odhadne odvetné schopnosti oběti nebo jejích zástupců.
Výhodou této jednoduché a stručné definice je, že pokrývá všechny představitelné formy zabíjení i všechny představitelné formy odvet. Zahrnuje institucionalizované zabíjení, jako je příkladně válka, kdy jeden stát, proto aby získal mocenské, politické, ekonomické či náboženské výhody, přepadne stát druhý. Zahrnuje i zabíjejícího vojáka, pro kterého je méně riskantní, tedy výhodnější, pokoušet se prostřílet domů skrze šiky nepřátel, než čelit vysoce pravděpodobnému riziku popravy za dezerci. Dá se vztáhnout na jednotlivé zabijáky „racionální", kteří vraždí kvůli majetku, touze po znovunabytí svobody, či ze msty, a dá se dokonce vztáhnout i na vrahy zcela pomatené, kteří své zvrácené potěšení jinak uspokojit neumí.
Podobně pak definice neúspěchu pokrývá všechny možné odvety. Přepadený stát odrazí úder a odpoví drtivým protiúderem. Oběť loupežného přepadení se ubrání, případně se sice neubrání, ale pachatel je dopaden, lup mu je odebrán a následuje trest. Mstitel může být identifikován a kolotoč vendety jej připraví o cokoliv, co mohl svou pomstou získat, pomatený vrah skončí na doživotí v ústavu.
Zkrátka, odpovědět na otázku, proč se lidé zabíjejí, je vcelku snadné. Ve skutečnosti se mi jako daleko zajímavější a zapeklitější jeví otázka, jak to, že se lidé zabíjejí tak málo.
Nejprve si ovšem dovolím uklidnit mnohé pobouřené hlasy. Leckomu se může zdát snad až cynické, mluvit o zabíjení s takovou nenuceností, jako by se nejednalo závažné, kruté a nepochopitelné narušení přirozeného řádu věcí. Buďte prosím naprosto v klidu, k ničemu takovému tu nedochází. Zabíjení totiž není žádným drastickým narušením přirozeného řádu věcí. Zabíjení je nám vrozeno a zásadním narušením přirozeného řádu věcí je skutečnost, že jsme si v dávné minulosti osvojili schopnost nechat naše sousedy a konkurenty naživu, a to navzdory faktu, že jejich zabití by slibovalo nemalé množství výhod.
Pobuřující prohlášení že zabíjení je nám vrozeno a tudíž je v jistém smyslu přirozenou součástí naší genetické výbavy by se asi slušelo nějak doložit. Myslím, že nejlepším důkazem, který mám po ruce, je chování našich nejbližších příbuzných a našich nejvzdálenějších předků.
Naším nejbližším příbuzným je šimpanz. Se šimpanzem sdílíme nejbližšího společného předka, v důsledku čehož je šimpanz dokonce příbuznější nám, než gorilám nebo orangutanům. V přírodě žijící šimpanzové nemohli být nakaženi některou z našich civilizačních nectností, která by mohla způsobit vyšinutí z přirozeného řádu věcí, a tudíž nachytáme-li šimpanze jak zabíjejí příslušníky svého druhu, nezbude nám než považovat takové jednání za vrozené a tudíž stejně normální, jako je příkladně pro lvy normální lovit.
A pravda je taková, že volně žijící šimpanzi se zabíjejí často a dokonce nejen při náhodném přímém setkání dvou tlup, z nichž každá prudce a žárlivě brání své teritorium. Zabíjejí se dokonce i vypočítavě, zákeřně a plánovitě.
Pravděpodobně nejlépe zdokumentovaný (i když pochopitelně zdaleka ne jediný) případ plánovitého a zákeřného zabíjení mezi šimpanzy dodala jejich snad nejznámější pozorovatelka, Jane Goodallová. Zaznamenala, že v rozmezí přibližně pěti měsíců, uspořádali samci ze silnější skupiny A, několik výpadů do teritoria slabší skupiny B. Nájezdy by šlo nejlépe popsat jako diverzní. Skupina útočníků se pokaždé dobře ukryla, a ve vhodný okamžik koordinovaně přepadla některého z jedinců z tlupy B a to v okamžiku kdy se tento dočasně vzdálil od své skupiny.
Samotný akt agrese pak probíhal tak, že dva až tři útočníci drželi přepadeného na zemi, bránili mu v pohybu a zbývající útočníci svou oběť tloukli (někdy i pomocí klacků), kousali ji a skákali po ní. Oběť samotné přepadení sice většinou přežila, ale všichni přepadení zanedlouho podlehli rozsáhlým vnitřním zraněním.
Když se agresorům z tlupy A podařilo přibližně po pěti měsících připravit sousední tlupu o všechny dospělé samce, přepadli rovněž i osamocené samice, zabili jejich mláďata, samice integrovali do své tlupy a ke svému teritoriu připojili teritorium poražených. (Nebo by bylo přesnější říkat „vyhlazených"?)
Podobných příkladů je možno vyjmenovat skutečně dost a dost a na prokázání skutečnosti, že zabíjení konkurentů je u našich nejbližších příbuzných věcí normální, to myslím stačí. Otázka ovšem zní, jestli jsme od našeho společného předka, v okamžiku oddělení od šimpanzí linie, podědili stejný model chování. Zdá se, že bohužel ano.
Dokázat to lze jednak na pravěkých nálezech, druhak to lze vyčíst ze studia primitivních kmenů, které i dvacáté století zastihlo v době, kdy stále ještě setrvávali na úrovni doby kamenné. Jak z pravěkých nálezů tak kupříkladu ze studia obyvatel pralesů Nové Guineje vyplívá, že chování podobné tomu šimpanzímu, bylo pro ranného člověka více než typické. Jsou nalézány přesvědčivé známky vypjatého teritorialismu i extrémní xenofobie vedoucí k nemilosrdnému zabíjení vetřelců.
Celý soubor poznatků dobře zapadá do definice „zabíjení pro získání výhod". Pokud na území kmene či tlupy pronikne vetřelec, potenciální konkurent, je výhodné jej okamžitě zabít. Nemůže pak nikomu vyprávět, jak bohaté naše teritorium je, a vlastně ani kde přesně leží. Je možné si přivlastnit věci, jež patřili zabitému, a je dokonce možné dotyčného nešťastníka sníst, a co si budem povídat, navzdory tomu co bychom si rádi mysleli, k tomu i mockrát došlo. A aby toho nebylo málo, tak zdaleka ne všechny případy kanibalismu spadají do šerého dávnověku.
Ovšem od dob, kdy zabíjení vetřelců a zákeřné přepadání sousedů bylo normou, se přecijen ve většině světa něco dosti podstatným způsoben změnilo. V nějakém blíže nespecifikovaném okamžiku dějin, člověk vyvinul zábrany k zabíjení. Je dosti rozšířeným omylem, domnívat se, že nezabíjení se vynořilo s objevením civilizace. Říkat něco takového, znamená zapřahat vůz před koně. Je totiž zcela zjevné, že nejprve jsme museli přestat na sousedy nevražit, po té rozvinout spolupráci a teprve pak se mohli oddělené kmeny začít spojovat do větších celků, konstituovat státy, a nastolit civilizaci, se vším co tato přináší.
Jak mohlo k něčemu takovému dojít? Co přimělo naše předky porušit zavedená pravidla? Odpověď je pochopitelně nevyhnutelně spekulativní, nicméně jen těžko jí lze upřít šanci na slušnou pravděpodobnost. Osobně si myslím, že první civilizační podmínkou bylo pochopení a rozvinutí konceptu výhodné spolupráce „s odloženou dobou splatnosti"
Pochopit princip spolupráce, která přináší okamžité výhody je snadné a drtivá většina stádně žijících tvorů takového principu úspěšně využívá. Koordinovaně lovící smečka složená z X vlků bude v průměru úspěšnější, než by bylo X vlků lovících jednotlivě. Každá ze sta antilop je uvnitř stáda v průměru ve větším bezpečí, než by byla jako osamělý jedinec. Pro lidi pak platí bezezbytku totéž. Ty se postavíš sem, a já ti jelena nadeženu. Je nás deset, bude lepší, když ulovíme společně jednoho mamuta, než deset králíků. Podobné úvahy ať vědomé či nikoliv, stojí na začátku každé evoluce stáda. Jak ale vzniklo „nad-stádo" tedy vědomí druhové sounáležitosti, sounáležitosti podstatně širší než jen rodinné či kmenové?
Odpovědí by mohl být obchod. Představte si, že jste členem nevelké tlupy pravěkých zemědělců. Pěstujete si své obilí a ke snídani, k obědu i k večeři máte tudíž obilné placky. Ty si o obzvlášť významných dnech pomažete marmeládou z divokých brusinek. Strava sice pokrývá většinu vašich nutričních potřeb, je rozhodně dost vydatná na to, aby vás udržela při životě plus mínus do čtyřicítky, což je v pravěku slušný průměr, ale přecijen se nelze divit, když takového prazemědělce při pohledu do spíže, pronásledovaly jisté nerudné myšlenky. Co já bych si tak jenom zakousnul? Aha ...dám si placky ...nemáme poslední dobou placky nějak často?
Pokud ovšem někde v příhodné vzdálenosti, jeden až dna dny cesty daleko, žije na břehu moře kmen, který se živí rybolovem, možná by neškodilo napéct trochu placek do zásoby, vydat se k nim na návštěvu a pokusit se projednou vyměnit trochu těch placek za nějakého toho herynka.
Rybáři, kterým naše delegace předloží podobnou nabídku, jsou postaveni před dilema. Z pozice hledače okamžitých výhod se tu nabízí jasná varianta. Jsme na domácím hřišti, je nás tu víc, vezmeme ty žebráky po hlavě pádlem, sníme placky, koukneme co mají v kapsách, svlíkneme je a z jejich těl si naděláme návnadu pro ryby. A když si pak jejich kamarádi přijdou stěžovat, budou už o tyhle zabitý slabší, tudíž zase nebude takový problém je vzít po hlavě pádlem. Hlavně aby sebou přinesli nějaký ty placky, ale pokud nepřinesou tak to vlastně až tak nevadí, návnada na ryby se taky hodí pořád.
Úvaha je to v podstatě dosti prostá a po nemalou část lidské historie bohužel vítězila varianta, „vzít po hlavě pádlem". Na to aby vyhrála nějaká civilizovanější varianta, bylo totiž potřeba něco, co za všech dob bývá tak trochu úzkým profilem. A to je otevřená hlava nějakého vynálezce. Dneska už téměř nikdo nepochybuje o tom, že většina nejpodstatnějších vynálezů minulosti nejsou dílem kolektivním, nýbrž spíše dílem osvícených jednotlivců, jejichž nápady jiní jednotlivci zdokonalili a rozvinuli. I když pochopitelně takové vynálezy jako pluh, koňské sedlo, či kolo, byly vyvinuty nezávisle na sobě několikrát na různých místech různými jedinci v různých dobách vždy znovu a znovu.
Vůbec tudíž není tak nesmyslné předpokládat, že nápad založit úspěšnou placko/herynkovou ekonomiku je vždy dílem jedince či několika málo jedinců, kteří byli nadáni dostatečnou představivostí a současně i dostatečnou výřečností, aby svým soukmenovcům vyložili výhody systému placky za ryby dnes i placky za ryby zítra a pozítří, což znamená, mít ve spíži už vždycky ne jen ryby a ne jen placky, ale už napořád ryby i placky. Kdyby totiž výhody stálého obchodu a stálé spolupráce byly na první pohled zjevné každému, fáze extrémně xenofóbního a vypjatě teritoriálního způsobu života by vůbec nevznikla, nebo by byla všude rychle a úspěšně překonána. Ovšem tak jako ne každá kultura vynalezla kolo, nepodařilo se některým kmenům v hlubokých pralesích vyvinout mírové soužití se sousedy, z čehož lze usuzovat, že jak kolo tak nezabíjení jsou záležitosti nesamozřejmé.
Jakmile bylo mírové soužití se sousedy vynalezeno, vystala potřeba vydobyté výhody upevnit a to především směrem dovnitř. Dokážu si představit, že první stavební kámen, z něhož byly postupně vybudovány všeobecné zábrany k zabíjení, měl podobu pravidla, kterým si sami zemědělci uložili, totiž pravidla,že napříště nikdo z nich nesmí zabít rybáře, protože takový individuální pokus některého člena kmene, získat nějakou osobní výhodu (třeba vážně úúúúžasný náhrdelník ze žraločích zubů) zabitím rybáře, by celý slibně se rozvíjející vynález mohl rychle přivést ke krachu. Obdobné pravidlo by pak pochopitelně do svého tabu museli přijmout i rybáři.
Ačkoliv první kroky mírového systému se nejspíš vztahovali jen na dvojspolek, jako ten v našem příkladu, tak jakmile byl princip budoucích výhod jednou objeven, mohl být vcelku rychle rozšiřován. Kdyby se příkladně před zavedením placko/rybí burzy v oblasti objevili pasáci koz, pak Velký Hu ochraňuj takového pastevce, jež by se zatoulal se svým stádem do zemědělské vesnice. Ovšem po vynálezu obchodu by mohl takový navigační omyl i s úspěchem přežít, pokud by se ukázalo, že je schopen celý systém přijmout, pochopit a to se vším všudy. Kurs je tři hrnky kozího mlíka za dvě obilný placky, a dvě obilný placky za jednu rybu. Tři hrnky kozího mlíka tudíž stojí to co ryba a fungovat to může jenom v míru. Když se to naučíte a naučíte to i všechny své lidi, budeme mít všichni plnější břicha a nebo alespoň pestřejší jídelník lístek.
Postupem času princip spekulace na budoucí výhody plynoucí ze spolupráce odvedl spoustu dobrých služeb při spoustě příležitostí. Většina zákonných systémů začala zábrany k zabíjení, zpočátku vztahované na příslušníky vlastního kmene a později na spolupracující sousedy, univerzalizovat. Zábrany se šířili stejně rychle, jako se šířila sama myšlenka universalismu. Jelikož dlouhodobé výhody z nezabíjení převážili nebo téměř převážili výhody z agrese, poměr lidí ochotných vztáhnout ruku na svého bližního se oproti minulosti zcela převrátil. A opravdu to není výsledkem civilizačního pokroku, nýbrž jeho podmínkou.
A teď proč vlastně tenhle amatérský výlet do antropologie. Minule jsme tady vcelku slušně poklábosili o globálním oteplování. Odložme teď stranou, že o reálné postatě, důsledcích a následcích tohoto jevu mám své pochybnosti a že i kdyby ke globálnímu oteplování skutečně docházelo, tak za příliš zjednodušenou představu považuji myšlenku, že přestaneme produkovat CO2 a ono to přestane. Ale připusťme teď na chvilku jako pracovní hypotézu možnost, že ke globálnímu oteplování skutečně dochází a že omezení emisí CO2 je skutečně tou jedinou myslitelnou reakcí. V takovém případě je lidstvo postaveno před nutnost vyvinout naprosto nový druh spolupráce, založený na spekulaci s budoucími výhodami. Už se tu ovšem nemluví o odložení čerpání výhod na zítra, a ani dokonce o odložení čerpání výhod na dobu měřitelnou jedním lidským životem. Jedná se o spolupráci, která v aktuálním okamžiku přináší takřka výhradně nevýhody, a čerpání výhod je přenecháno velmi vzdáleným dědicům, pra pra pra pra vnukům, které dokonce ani nikdy v životě neuvidíme. Jestli je evoluce takového druhu spolupráce vůbec možná, o to se dnes můžeme přít, ale protože nikdo z nás už nebude naživu aby si mohl vychutnat výhru, je zbytečné se přít příliš vehementně ...
Upozornění. Pokud ucítíte potřebu debatovat přímo o globálním oteplování, učiňte tak prosím pod článkem, pod který to patří, ale až po té co si ověříte, že myšlenka, o níž se chcete se světem podělit, už pod odkazovaným článkem nezazněla minimálně pětkrát :o)
Komentáře
(@Teo ;) - Mail - WWW) Vloženo 08.04.2007, 00:19:14
Tak si tady sytý sedím, čtu a nejednou jsem dostal chuť někoho zabít... ;)
Binární... (galahad 00.007 - Mail - WWW) Vloženo 08.04.2007, 19:20:30
zajímací počtení... díky němu už chápu, proč na mě včera DsL koukala takovym vražednym tónem, když jsem jí sdělil, že mam tebou garantovanou pravomoc si ke svýmu ministerstvu zřídit ještě jedno:-)
(Jirka Pech - Mail - WWW) Vloženo 11.04.2007, 00:15:48
Fíha. Náramně zdařilá úvaha. Díky za ni, Binární.
(kamakere - Mail - WWW) Vloženo 11.04.2007, 02:15:03
takze si to zhrnme... ludia sa zabijaju preto lebo z toho nieco maju :) a nezabijaju pretoze z toho tiez nieco maju :) .... konecne novy uhol pohladu ;)
:o) (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 11.04.2007, 09:09:07
To bych neřekl že je úplně přesné shrnutí. Kdybych se měl vejít do jedné věty, což je u mě zhusta problém, srhnul bych to slovy: lidé se přestali zabíjet, protože dokázali pochopit že i z toho by mohli něco mít.
Ono totiž potíž je, že ačkoliv si rádi myslíme, že se řídíme morálkou a huminastickými ideály a jinými nadstavbami jež nás odlišují od zvířat, tak ve skutečnosti mnohdy jen scela věcně poměřujeme potenciální zisky s riziky potenciálních ztrát ..
navíc .. (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 11.04.2007, 09:17:25
abych to upřesnil, ono prohlášení že lidé se přestali zabíjet není tak úplně přesné. Lidé si spíše vypěstovali zábrany k zabíjení, které nám rozhodně nebyli vrozené ... ovšem prostým nahlédnutím do libovolných novin rychle zjistíme, že těmto naučeným zábranám se nepodařilo púvodní stav přetvořit tak dokonale, jak by se nám líbilo..
Dík (marek - Mail - WWW) Vloženo 11.04.2007, 11:58:23
vyjádřit se více než několika slovy a zachovat smysl je pro mě problém. Takže: 1. díky binární za myšlenky, zdají se mi tak dobré, že je někdy používám (potřebuju přece vypadat inteligentně a zatím to mi zabírá ;-) 2. knížky prakticky nečtu, noviny (kromě časopisů) vlastně nečtu a díky tobě čtu binarniladin.bloguje.cz a moje okolí nic nepozná ;-) 3. článek o globálním oteplování i s kometářema jsem ještě celý nepřelouskal, ale jistě má příroda a ty samozřejmě jako vždycky pravdu. 4. díky tobě vím co je to kreacionismus a nějaký P.Kábrt (který i když přehání a jánevímco, minimálně některé ty myšlenky stojí za to aspoň mít jen někde v povědomí – co kdyby…to bylo všechno úplně jinak..)
Takže: dík
(nevím proč tu pořád čtu vždycky jen ty tvoje nejnovější články, když ty staré jsou taky dobré :-( )
vlastně jsem chtěl reagovat na to zabíjení, že terorista sebevrah je vlastně důkaz, že máš pravdu. On (ona) vraždí protože jsou přesvědčeni, že z toho NĚCO budou mít.
Galahade, (dáma s laufem - Mail - WWW) Vloženo 11.04.2007, 19:45:47
můj vražednej tón spíš souvisel s Tvym vilně-slintajícim pohledem do mýho talíře :-)))
No dovol... (galahad - Mail - WWW) Vloženo 11.04.2007, 19:48:38
...můj vypadal lépěji...:-P
blbost... (dáma s laufem - Mail - WWW) Vloženo 11.04.2007, 19:53:01
tvuj byl teplej
No... (galahad - Mail - WWW) Vloženo 11.04.2007, 21:23:30
...jako každej slušně vychovanej řízek...žeáno?
pádlem po hlavě.. (Mythago - Mail - WWW) Vloženo 16.04.2007, 16:46:56
Sohlasím s definicí , ale tak nějak se domnívám že pokud je nějaké společenství (lhostejno na na jaké je úrovni..konec konců každý definuje civilizovanost jinak)..takříkajic objevena ..tedy je v pasivní pozici ..není logické že začne u "návštěvníků" předpokládat vyšší úroveň a tedy kontakt jako přínos? ..tady mi to :"pádlem po hlavě " nesedí .Jinak řečeno kontakt a obchod je tím pravidlem a pádlem po hlavě tou vyjímkou ..je to logické nebo to někde ..drhne?
(Mythago - Mail - WWW) Vloženo 16.04.2007, 16:50:15
sry objeveno :-)
Nechat se objevit..... (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 16.04.2007, 18:45:13
mám dojem ne každý považoval za skvělý nápad. Důkazem budiž pestrý seznam misionářských mučedníků a příkladně naše vlastní nejistota , stran případného objevení Země návštěvníky z vesmíru. Jestli by jsme je vítali chlebem a solí, nebo jádrem a laserama , by mám dojem dost záleželo na tom, komu by se podařilo přesvědivěji přesvědčit většinu pozemšťanů, možná by to víc záleželo na naší nedokonalé interpretaci jejich projevů, než na jejich skutečných úmyslech ...
Právě chování šimpanzích tlup (tedy našich nejbližších příbuzných ) , které je bez výjimky vzájemně nevraživé a zvyky z Nové Guieneje, kde kmeny zastižené v úrovni doby kamené, hájily svá teritoria tak, že vstoupil-li soused bez povolení, téměř jistě nepřežil, naznačují že pro předcivilizačního člověka asi bylo typičtější to "vzít po hlavě pádlem" ..
A co krok zpět, (motoneznalek - Mail - WWW) Vloženo 16.04.2007, 20:23:28
tedy co když se do fungujícího systému placka,ryba,kozí stejk nabourá pirát který nic nepřináší ale jenom bere? Mám na mysli, jestli se ten rozvoj nedá nějakým násilným způsobem zase zvrátit.
to není krok tam ani jinak (marek - Mail - WWW) Vloženo 17.04.2007, 08:42:20
pirát samozřejmě a neodmyslitelně patří do systému - zajišťuje obživu pracovníkům bezpečnostního aparátu!! ;-)
Příklad z Nové Guieneje (Mythago - Mail - WWW) Vloženo 17.04.2007, 17:32:26
No nevím já jsem někde četl(to není výmluva abych nemusel udávat zdroj ale bouhužel u mě častá realita budešli na tom trvat ,pokusím se to vygooglit) zajímavý příběh z poloviny 19 stol. o ruském entnografovi.. blabla..(v hlavě mi fakt zůstala jen ta story )se nechal vyložit právě na Nový Guieneji ..pak za ňákých 30?..let kdy se evropané tak nějak prokousali až k domorodcům a pokoušeli se o kontakt.. že neuhodneš jakou řečí se na ně domorodci mluvili?..trefil ses rusky!..(samozdřejmě ze neplynou ruštinou ale zkrátka používali ruské názvy pro evropské vynálezy) ..ten Ivan (asi trochu blázen ,protože vylodit se sám u lidožroutů jen pár bednama zásob je těžkej adrenalin)nejenom že je dokázal přesvědčit aby ho nesnědli ,ale stal se pro několik kmenů něco jako šaman a učitel ..on je totiž missionář a missionář ..na adresu těch snědenejch "mučedníků" (mimochodem většinou jezuitů )mám poznámku : "dobře jim tak!"..chápej pokud někdo přichází do zcela jiného světa je pokora jeho jedinou zbraní ..jak to bylo s tou tolerancí k nekřestanským bohům u jezuitů asi víš.. mimochodem viděl jsi "návrat no minulosti" od Danikena? (ano vím že fakta překrucuje jak se mu to hodí směrem mimozemšťan+ krasná šimpazice=člověk :-)ale to je teď vedlejší ) jedním z příběhu ve kterém se snaží dokázat ovlivnitelnost málo rozvinutých kultur je příběh o amerických pilotech bombardéru co nouzově přistáli v buši na Nové G,..přímo před zraky lidožroutů ..američanů bylo samozdrejmě náký missionářtví ukradený ..opravili letadlo a odletěli ,ale domorodci od té doby staví napodobeniny letadel v domění že se božtvo vrátí ..mimochodem pokud NÁS "objeví" mimozemšťané bude naše pozice tisíckrát horší než měli indiáni v boji s evropskými mocnostmi..takže se asi bojovat nebude..buď nás vyhladí jedním vrzem..ono by asi stačilo kdyby přeletěli podobnou lodí jakou jsme viděli ve dni nezávislostí nad oceánem a příliv by lidsvo spláchl ..nebo zintegruje do svého společenství ..předpokládám že nebudem ti první smolaři ale že půjde o zkušené konkviskadory :-)sry za případné chyby nějak jsem se rozepsal a nechce se mi to znovu číst..
Co bylo dřív (Tokugawa - Mail - WWW) Vloženo 18.04.2007, 12:50:22
Binární, kousek Tě ocituji a pak si na to zareaguji :o)
"Je totiž zcela zjevné, že nejprve jsme museli přestat na sousedy nevražit, po té rozvinout spolupráci a teprve pak se mohli oddělené kmeny začít spojovat do větších celků, konstituovat státy, a nastolit civilizaci, se vším co tato přináší."
Není to spíš tak, že civilizace se VŽDY šířila mečem? Podívej, jakou civilizaci nám nechali Římani. Alexander Veliký. Křesťané. Pařížská komuna. Hitler. Každé nové zřízení se zrodilo v krvi našich bližních. Kdepak, Binární, člověk nepřestal zabíjet proto, že i z toho mu plynou nějaké výhody. Přestal proto, že byl donucen bezpečnostními složkami. A donucen byl proto, že se vedení (státu, církve, čehokoliv) bálo o svůj krk, a tak přidalo do zákonů i Nezabiješ. Samozřejmě pouze bližního svého, ostatní na rozkaz můžeš.
Ale to už si o pětk kroků dál :o) (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 18.04.2007, 16:38:00
Samuraji, bereš to hopem, protože nemluvíš o vzniku civilizace ale o jejím šíření. A než se něco začne šířit, musí to nejprve vzniknout.
Stejně tak nejprve musela vzniknout idea, že zabíjet je špatné (nebo by se nemuselo vyplatit) a pak teprve mohl vzniknout represivní aparát, který tu ideu bude prosazovat. Bezpečností složky pověřené prosazováním toho, co aktuální konsenzus považuje za právo, jsou přeci taky až civilizační výbytek a zcela jistě nám nejsou vrozeny :o)
(Tokugawa - Mail - WWW) Vloženo 19.04.2007, 07:15:10
Silný, nebo bohatý, nebo chytrý, nebo všechno najednou, využije situace a prosadí se. Zabitím souseda a zabráním jeho majetku. Řekněme, že je to široko daleko jediný zdroj... třeba soli. A hnedle máme civilizaci. Poněvadž ten jeden chytrej a bohatej se obklopí:
1) blbejma, ale silnejma (ochranka)
2) blbejma, ale pracovitejma (dělníci v solném dole)
A už to funguje. Šíří se to ohněm a mečem, až máme zabranej celej tehdy známej svět. Nevzniká ta civilizace právě takhle?
no nevzniká ... (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 19.04.2007, 16:53:04
přepadením sousedů a zabráním čehokoliv co jim patří přece netvoríš ani nešíříš civilizaci. Maximálně tak lividuješ jednu už vzniklou kulturu a nahrazuješ jí jinou, svojí vlastní ...
já mluvím o předkulturnm stavu, o stavu kdy neexistovalo to čemu bysme nejspíš dneska říkali etika a mluvím o evoluci spolupráce, která těžko mohla v předkulturní době vzniknout na nějakým etickým základě, daleko spíš vznikla na základě toho, že byly rozpoznány její materiální výhody.
To že se později na potenciální výhody spolupráce zapomělo a nebo že někdo už mockrát podlehl pokušení získat od sousedů něco násilím, je už trochu jiný příběh. A ani v tom jiným příběhu se nikdy nikomu nepodařilo zabrat celý známý svět a že se mc lidí moc snažilo :o)
Každopádně , asi budu muset trvat na tom, že jako první musela vzniknout idea mírového soužití , a pak teprve byli vytvořeny nástroje k prosazování oné idee. Což byli příkladně represivní orgány, které to co bylo shledáno užitečným vynucovali a stejně tak počítám že dodatečně vznikla i sama etika, která se pokusila najít pro nezabíjení nějaké vznešenější vysvětlení, než to že mír jo dobrý pro obchod :o)
... mimochod a zcela náhodně ... (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 19.04.2007, 21:09:43
... doporučuji začít spíše Thomasem Hobbesem než Binárním Ládinem - konec konců je lepší vyjít od zdroje, zvláště když je materie asi x-krát zprostředkovaná a zplanělá ... začít lze třeba zde:
http://bibliotheca.profitux.cz/scrinium/hobbes_leviathan_i.doc
... a pak pokračovat celou velmi složitou novověkou a moderní diskusí na dané téma, která je se svými výsledky dnes ignorována snad jen "zarytými! komunisty a jejich stejně zpozdilými antipody z "neokonzervativních" luhů a hájů ...
... z "teorií" zde vyslovených si dělali legraci už mladohegelovci - a to je jářku už přes stopadesát let. Ale nic proti Binárnímu Ládinovi - je více než smutné, že i mnozí mnohem povolanější v tomto dávnověku přemýšlení o člověku ... kupříkladu i nás pan prezident je tohoto dobrým příkladem. Takže opravdu nic ve zlém - jsme v "dobré společnosti".
Takže: opravdu velmi poučný článek ... ovšem jak se to vezme, samozřejmě. Díky.
... samozřejmě: (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 19.04.2007, 21:13:21
"... UVÍZLI v tomto dávnověku přemýšlení o člověku ..."
... omlouvám se, slovíčko vypadlo ... :-)
Jo jaksi mislíte globální oteplování (ja - Mail - WWW) Vloženo 21.08.2007, 15:19:05
Globální oteplování je svině tak proti tomu něco zečněme dělat!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Přidání komentáře...