DOMŮ
27.06.2004
Válka proti terorismu jako konkurenční boj.
O našem století se často a s náznakem jisté pýchy mluví jako o století informací. Při povrchním pohledu na množství informačních kanálů, může opravdu vzniknout dojem, že jsme informovanější , než kdy byli naši předkové, ovšem vzhledem tomu, že proud informací je k nám dopravován po čertech dlouhým potrubím, a zhledem k tomu, že toto potrubí je plné jezů, zákrut, vedlejší přítoků a neautorizovaných odtoků, ocitáme se nakonec stejně v situaci našich prapředků, kteří byli upřímně přesvědčeni, že v Indii rostou stromy, které umí mluvit.Posledním příkladem,jak celý spor o co nejsprávnější postup proti teroristům je z roviny informační posouván do roviny emoční , bude zřejmě Moooreův film , oceněný na festivalu v Cannes. Nejde jen o pochybnosti vyslovené v závěru článku, že když jde o prosazení svého pohledu na svět, dostávají se představitelé neformálních struktur do stejného podezření, do kterého už dávno upadl establishment, tedy že o správnosti jejich informací se dá říct leccos neuctivého. Mě osobně se zdá ještě horší, že vážného problému se zmocnilo medium, které nikdy nebylo k řešení vážných problémů určeno.
Moorův film jsem zatím ještě neviděl, takže se nechci vyjadřovat přímo k jeho obsahu, jen chci upozornit, že ze všech medií, má právě film nejvíce manipulativní charakter. Je úplně jedno ,jestli je film presentován jako dokumentární, nebo dramatický, ve skutečnosti má stříbrné plátno největší potenciál vytvářet neexistující souvislosti . Šikovné použití filmového střihu , dokáže i bez použití triku nebo vyloženého , zlovolného klamu, zmanipulovat emoční reakce publika, což už s konečnou platností dokázali filmoví teoretici , při jednom zajímavém filmovém experimentu.
Experiment spočíval v tom ,že byl natočen krátký záběr na mužskou tvář. Herec byl požádán o neutrální výraz. Vzápětí byl tento záběr „nastřižen“ do dvou různých souvislostí. První sestava se skládala se záběru na hercovu tvář, následoval prostřih na stůl plný jídla a pak zpět záběr na tvář. Ve druhé sestavě byl prostřední záběr jídla nahrazen pohledem na mrtvolku dítěte. Každé kontrolní skupině byla promítnuta jedna sada, následně byli diváci požádáni, aby popsali jakou emoci hercův obličej vyjadřuje. První skupina většinově odpověděla , že chtivost nebo hlad, druhá skupina , ta která viděla záběr proložený pohledem na mrtvé dítě, usoudila většinově na zármutek. Jelikož hercův výraz byl v obou montážích stejný, šikovným střihem byla vytvořena neexistující emoce. Emoce! Nikoliv informace!
Netvrdím, že Mooreův film je takto záměrně zmanipulovaný, jak říkám ,ještě jsem ho neviděl, jen se snažím upozornit, že od filmu nemůžeme čekat objektivní pohled na věc, protože filmová technologie je určená k výrobě emocí, nikoliv k přenášení informací!
Přesmyk vážného problému do emotivní roviny je největším hříchem , který vyčítám oběma stranám sporu. Jelikož úspěch propagátorů války i jejích odpůrců je přímo měřen souhlasem veřejnosti s tou či onou skupinou a jelikož veřejnost se ochotněji rozhoduje spíše podle svých pocitů, než skutečně objektivních informací, přistupují názorový odpůrci , čím dál tím ochotněji na boj o srdce publika. Racionálním argumentům se v tomto horkém skleníku daří čím dál tím méně.
Přitom je potřeba vyřešit spoustu racionálních problémů a emoční uvažování k tomu není právě nejlepší nástroj. Zvláště teď, když Colin Powell přiznal :
Irák se nám vymkl z rukou
, mi přijde daleko důležitější , se místo démonizování Bushe bavit spíše o tom , co dělat dál.
Bohužel otázky na které je životně důležité odpovědět, nemají stejný emocionální náboj, jako vlastenecký patos nebo výroba . protest-artu ( via DKblog )
Ty poněkud nudné otázky jsou :
1. Má někdo sílu převzít v Iráku „americký úděl“ ?
2. Pokud nemá, bude výměna v Bílém domě stačit?
3. Pokud tu sílu nikdo nemá a výměna stráží stačit nebude, jak zabránit pádu Iráku do naprostého chaosu?
4. Válečnická taktika se ukázala objektivně způsobilá ke svrhávání diktátorů, ale teroristům zřejmě nijak neublížila, čím ji tedy napříště nahradit?
5. Mají Spojené státy dál udávat tón v boji proti terorismu?
6. Jsou terorismus a boj proti němu spojené nádoby? Jinými slovy, znamenalo by utlumení boje proti terorismu i utlumení samotného terorismu, protože se tím sníží pocit ohrožení na muslimské straně?
7. Co kdyby předpoklad z bodu šest nevyšel a utlumení boje proti terorismu by naopak znamenalo pro teroristy povzbuzení, protože je známo, že nic nepovzbudí morálku bojovníků víc, než pocit, že se vyhrává?
8. Jaký postoj napříště zaujmout k ostatním krutým a nelidským režimům?
9. Je náš soucit s obětmi těchto režimů jen „povinou emocí“ a politika povzbuzování „samopádu“ takových režimů jediným možným přístupem?
10. Jsou takové režimy ohrožením pro všechny nebo „jen“ pro svoje „poddané“ ?
11. Dokáže demokracie překonat svoje vnitřní rozpory a sjednotí se na nějakém minimální společném postoji nebo utratí všechen čas ve vzájemných půtkách?
12. Opravdu mají z naší nejednotnosti největší radost nepřátelé demokracie nebo mají pravdu ti, kteří říkají, že takové spory nás jen posilují?
Pokoušet se najít odpovědi na tyto otázky nikdy nebude tak zábavné jako jít do kina a koukat se jak Bush vrší chybu na chybu. Bohužel , kritérium zábavnosti je pro náš svět asi daleko přitažlivější než kritérium věcné právnosti. Ta nejnepříjemnější otázka, otázka číslo třináct tudíž zní:
13. Jaké jsou dlouhodobé výhledy na přežití, pokud se budeme chtít hlavně bavit?
Komentáře
ad 13. (mudd - Mail - WWW) Vloženo 29.06.2004, 13:06:14
Myslím, že s přežitím problém není, ale snad chápu, jak to bylo myšleno. Nevím, na čích stránkách jsem se setkal s myšlenkou, že současný stav euroamerické civilizace silně připomíná římskou říši těsně před pádem. Když to tak sleduju, tak včetně roztržky mezi východní a západní částí.
Možná by stálo za pokus ponořit se do historie prvního tisíciletí a začít si kást otázku, zda se někomu (nebo spíš nějakému rodu, instituci, ...) podařilo přežít nájezdy barbarů a proč.
ad 13 podruhé (mudd - Mail - WWW) Vloženo 29.06.2004, 13:20:41
ty nájezdy barbarů jsem přehnal. Chápu, že se ty změny mocenské a politické situace nedají takhle zjednodušit. Nehledě na to, že účastníkům to ani jako změna nemuselo připadat, to až nám při pohledu zpět změna poměrů během 100 let připadá jako rychlá.
A abych si i odpovedel na svou otazku: mam pocit, ze to byly struktury se sumou znalostí a hlavně fungující informační infrastrukturou (cirkve, obchodníci, ...)
(binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 29.06.2004, 21:16:02
v našich podmínkách to znamená, že Carefour , Tesco a papežský nuncius tu budou pořád..:o))
tvar carefouru (kristyna - Mail - WWW) Vloženo 31.05.2007, 18:48:05
hello have are you
??
Přidání komentáře...