DOMŮ
7.05.2006
Tragedie paměti – Věnováno generálu Františku Peřinovi
Říká se, že národ, který si nepamatuje svou historii je odsouzen ji prožít znova. Také se říká; běda národu, který zapomíná na své hrdiny a ještě se cosi říká o tom, že historia magistra vitae. Ovšem téměř stejně často se všechna podobná tvrzení zamítají coby patetická klišé. Budiž. Problémem ale je, že i kdyby nějaké tvrzení tisícerým omletím uchu zevšednělo, nepřestane proto ještě býti pravdou.Lidská paměť je opravdu zvláštní skladiště. Je plné roztodivných předmětů proměnlivých tvarů, které jsou uskladněny v neustále se pohybujících regálech a dostat se k nim, znamená projít míle křivolakých uliček, mnohdy přerušených až děsivými příkopy. Lidská paměť zkrátka prohrává ve srovnání s přesnou sítí neměnných souřadnic v paměti počítačové, prohrává dokonce i ve srovnání se starým dobrým papírem, nebo hliněnou destičkou.
Jak křivolaké jsou cesty paměti, jsem si znovu ověřil včera kolem poledne, když jsem objevil zprávu o smrti generála Františka Peřiny .
Prakticky první co mi blesklo hlavou, byla vzpomínka na Největšího Čecha. Počítám, že tuhle soutěž si už dneska pamatují snad jen ti, kdo za ní dostali zaplaceno, ale když si kliknete na mojí definitivní nominaci a použijete ten článeček jako odrazový můstek, snadno nabudete dojmu, že celá ta taškařice mohla být snad i důležitá. Nebyla. Jenom nám tehdy taková připadala. Na krátký čas.
Největších Čech se mi vybavil proto, že po jistém váhání, přemýšlení, rozmýšlení a debatování, jsem tehdy coby desátého svého kandidáta nominoval právě Františka Peřinu. Nominoval jsem ho tehdy nejen za všechny ty, kteří se za druhé světové války odmítli jen tak smířit s okupací, nejen za všechny české piloty RAF a nejen za všechny české vojáky v zahraničních armádách, ale také za všechny ty, kteří o historickou velikost nijak zvlášť neusilovali, ale stali se velkými především proto, že dokázali obstát za nečekaně těžkých okolností.
V paměti nemálo Čechů ovšem zeje děsivá mezera, vyhloubená bolševickou propagandou. Letci, sloužící za války v RAF, byli postupně vymazáváni z historie, když předtím byli mnozí z nich nemilosrdně vymazáni i ze světa. Musím se přiznat, že kus toho příkopu bohužel vedl i mojí vlastní hlavou a o nominaci generála Peřiny jsem začal uvažovat teprve tehdy, když jsem ve vší té debatní vřavě zaslechl hlas, který se udiveně tázal, jak to, že právě na Peřinu, nebo jiné jemu podobné, si s nominací nevzpomněl téměř nikdo.
Kus toho „zločinu vymazáníí“ spáchali komunisté, práci za ně dokončil čas, a kromě zapomění přinesla změna životního stylu a myšlení, i pořádný kus nepochopení. Schválně si zkuste přečíst rozhovor pro BBC , kde redaktor, pravděpodobně odchovaný válečnými filmy, jejichž tvůrci cítí morální povinnost zobrazovat válku výhradně jako neakceptovatelné peklo, vyjadřuje údiv na Peřinovým prohlášení: „Já měl válku rád. Byla pro mě něco jako sport. A válčit jsem chtěl, protože jsem k tomu měl dobré důvody.“ Těmi důvody byla pochopitelně okupace vlasti, a rodina, kterou nechal doma.
Dnes jsou mír a pacifismu velmi moderní, ovšem většina pacifistů ráda zapomíná, že na světě by už dnes nebyli žádní pacifisté, kdyby se v pravý čas nenašli lidé, ochotní postavit se zlu s nasazením života a se zbraní v ruce. Jistě, když mají hodně velké štěstí, nakonec to nemnohým z nich vynese slávu, metály, epolety a některým i dokonce moc. Ovšem na rozdíl od spousty Největších i „Největších“ Čechů, u lidí jako byl generál Peřina, není touha po poctách a pozemské velikosti to hlavní. Ctižádost je nenutila drápat se na podstavce pomníků za každou cenu. Stalo se jen to, že doba kolem nich zešílela a jejich vlastní zásady jim nedovolily zavřít před šílenstvím oči. Splnili povinnost, kterou jim ovšem uložila jen a jen autorita jejich srdcí. Mnohem lépe než dnes my, chápali co skutečně je a co není důležité a podle toho se řídili. Zní to jako fráze a klišé? Možná, ale jen proto, že rozmazleným uším zní takové věty jako fráze a klišé, nepřestávají být pravdivé.
Anketa Největší Čech už je dávno pryč a jméno František Peřina byste marně hledali v první stovce . Nad tím je pochopitelně možné truchlit nebo kroutit hlavou, ale naštěstí narozdíl od jiných problémů doby, tady je pomoc celkem snadná. Stačí více číst , více mluvit a připomínat si to podstatné při každé příležitosti. Připomínat si nejen to, že jsme měli své hrdiny. Ale i to, že ne každému, kdo cítil nutnost dostát tomu, co považoval za svou povinnost, osud dopřál štěstí a že mnozí položili svůj život dřív, než si dějiny stihly pořádně zapamatovat jejich jména. Trochu se bojím, že nemálo vzpomínek na tyto hrdiny bez metálů zmizelo dnes, když zemřel jeden z posledních jejich kamarádů. Tím spíše je ovšem potřeba, všechno co zbylo připomínat, schraňovat a zapisovat, a nejlépe někam, kde to lépe odolá vrtochům lidské paměti. Už starým Egypťanům v tomto směru prokazovala dobrou službu například žula.
Komentáře
co dodat... (dsl - Mail - WWW) Vloženo 07.05.2006, 09:46:40
hluboce se před těmito lidmi skláním........
Ještě když anquetil nebylna netu psancem... (galahad - Mail - WWW) Vloženo 07.05.2006, 11:16:35
...vyměnil jsem si s ním pár mailů. Bylo to zhruba v době, kdy jsem u sebe na blogu zveřejnil ten obrazový průřez historií Spitfirů... To vlastně není důležitý. Důležitý je, že bych si o sobě rád myslel, že ve stejné situaci, v jaké se ocitli lidé Jako Fajtl, Peřina, Jícha, Vašátko, Smik nebo Vybíral, bych se já zachoval stejně jako tehdy oni. Jistota mi chybí, ale tihle pánové jsou pekelně dobrej vzor...
galahade (Teo ;-/ - Mail - WWW) Vloženo 07.05.2006, 18:54:10
V této souvislosti mi nadpis tvého komentáře přijde až zoufale málo japný. Tak mě napadá, že máš občas menší než malé množství informací, případně větší než malé množství dezinformací...
chlapci .. (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 07.05.2006, 19:11:28
..oba vás tu pokaždé rád vidím, ale můžu se spolehnout , že si další upřenění tématu anquentil , pořešíte jinde, že ? Díky , díky převeliké..
(-fim- - Mail - WWW) Vloženo 07.05.2006, 23:48:07
V tehle souvislosti si vzpominam na jednoho sveho kantora z prumyslovky, ing Karla Drbohlava, ktery take letal u RAF a obcas nejakou historkou zpestril vyklad.
Treba jak se mu pri zkusebnim letu s upravenym Spitfirem urval jeden list vrtule a jelikoz nechtel zmarit praci na protypu, nevyskocil, ale pokusil se (relativne uspesne) s tim strojem sednout...
Paměť národa? (Kráťa - Mail - WWW) Vloženo 08.05.2006, 00:42:48
Já nevím, zda je to paměť národa, nebo národní idiocie. A vím, že následující přirovnání kulhá, jako by mu jedna noha zcela chyběla, ale: S Největším Čechem to bylo asi jako s tou písničkou minulého století - už nevím, jak se to jmenovalo.
Podle mého názoru, nejúspěšnější českou písničkou minulého století byla Vejvodova Škoda lásky. Ve své době populární po celém světě a i dnes si ji občas někdo zanotuje - byť třeba v anglickém překladu.
A ti debilové odhlasovali, že nejlepší je medvěd pro smažky. V rádiu po něm už ani pes neštěkne...
Binární... (galahad - Mail - WWW) Vloženo 08.05.2006, 11:22:25
...na tématu Anquetil není co řešit. Za Teovou odpovědí bych tak neviděl víc než obvyklou potřebu rýpnout si...
Nehledě na to Teo - reagoval jsi přesně na tu část mého komentáře, která je důležitá tak málo, že míň už to nejde...
(dgx - Mail - WWW) Vloženo 11.05.2006, 15:08:24
> Důležitý je, že bych si o sobě rád myslel, že ve stejné situaci, v jaké se ocitli lidé Jako Fajtl, Peřina, Jícha, Vašátko, Smik nebo Vybíral, bych se já zachoval stejně jako tehdy oni. Jistota mi chybí...
Já jsem si naopak zcela jist, že bych se tak nezachoval. Necítím se kvůli tomu špatně, jednal bych totiž také podle svého nejlepšího svědomí. Jen ono svědomí mi radí něco jiného.
Ač příslušník rasy lidské si čím dál tím víc uvědomuji, jak je mi toto plémě protivné a vzdálené. Má národní hrdost se zcvrkla na zjištění, že patnáct let po diktatuře ten režim opěvujeme a vůbec že nacionalistické cítění je nejbližší těm nejprimitivnějším, chlapcům s ostrými rysy a tupými tvářemi. Tedy, být válka, snažím se zachránit rodinu a známé a zdrhnout jak rychle to jen půjde. A pak třeba potopa...
Ošem vůbec nic to nemění na tom, že si skutků těchto národních hrdinů nesmírně vážím, protože něco dokázali, a to navíc v nepředstavitelných podmínkých.
Důležitý je ,... (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 11.05.2006, 23:57:14
"Důležitý je, že bych si o sobě rád myslel, že ve stejné situaci, v jaké se ocitli lidé Jako Fajtl, Peřina, Jícha, Vašátko, Smik nebo Vybíral, bych se já zachoval stejně jako tehdy oni. Jistota mi chybí"
"Já jsem si naopak zcela jist, že bych se tak nezachoval"
Důležitý je, že předem tohle ani jeden nevíte. a nikdy to vědět nebudete dokud se věci nezačnout dít. Ono se to totiž má tak, že jakmile skutečně dojde k tak prudkému zlomu jako je vstup do války, tak to znamená rušení sázek a všechna předchozí přesevzetí se škrtají.
Je jeden dobrý důvod, proč lidstvo pořád vede války. Narozdíl od mírových řečí, válčení lidstvo baví. Člověk má v sobě nevědomé prastaré mechanismy , které jsou aktivovány teprve skutečnou válečnou situací, a zatím se ještě nenarodil člověk , který by dokázal svoje jednání za těhl okolností popsat předem. Často naopak právě z největších cyniků se vyklubali ty největší hrdinové a naopak.
dopuručená četba: Lawrence LeShan - Psychologie války.
Znamenám si... (galahad - Mail - WWW) Vloženo 12.05.2006, 02:47:38
Ale dovolil bych si jednu drobnou výhradu. Pokud by došlo k tak prudkému zlomu, jakým je počátek války, svoji reakci bych dopředu dokázal odhadnout s celkem uspokojivou přesností. Ale ti výše zmínění pánové z Čech odešli ještě když válka nebyla. Odešli do exilu, ze kterého nemuselo být návratu a odešli do něj s nadějí, že ta válka začne. Ta víra v Boží mlýny je něco, čím si u sebe nejsem vůbec jist...
Kdyz pises... (Gosha - Mail - WWW) Vloženo 20.05.2006, 16:16:52
...tak to s tou jarni unavou nebude tak hrozny. Bez ohledu na kontroverznost temat, koukam, ze je tady par novych clanku a ze porad pises dobre. :-)
(pavel411 - Mail - WWW) Vloženo 29.05.2006, 14:09:30
kdyz uz vzpominate na hrdiny typu Vasatko, Perina, kteri bojovali u ceskoslovenskych peruti v RAF tak muzete i vzpomenout nasich uzasnych uredniku sidlicich v te dobe v Londyne, diky nimz napr. Josef Frantisek letal u polske perute
muzete vzpomenout dalsich, kteri prekonavali svuj strach
muzete vzpomenout tech nasich letcu, co letali na vychodni fronte (koho znate krome Fajtla co letal na obou?)
a mala reklama na zaver - prectete si Nebeske jezdce (autor skutecne letal, a pokud si to pamatuji dobre, prave on odmitnul vyznamenani za statecnost se slovy, ze se boji - resil to tim, ze letal i s jinyma posadkama), popr. se podivejte na film natoceny v 60tych letech
a pak si znovu prectete zpravy :-(
(kh - Mail - WWW) Vloženo 30.05.2006, 16:49:06
Já už to to asi tady doporučovala... :-)
Kamarád tu pamět sbírá a uchovává do svých knih. Teď už i jako oficální hostorik povoláním, ne jen školou a svými knihami, konečně sehnal práci historika v této oblasti a ješ ťastný jak blecha :-)
Pohřbu se zůčastnil a velmi ho mrzelo, co plácal Klaus a co si následně přečetl ve zprávách na novinkách. Když jim to opravil, dostal e-mail od autora, byl to shodou náhod náš spolužák, vynadal si do mediálních mrdek a článek opravil, ale tak, že dopadl ještě hůře...
Koho to zajímá, nechť se mrkne na moje - kamarádovi stránky: http://www.letci.webzdarma.cz/
Pro případné rejpálky :-) reklama tenhle příspěvěk asi nebude :-) protože si tím nic nevydělá, knihy jsou vydané v určitém počtu tak jako tak a penízky, co z toho budou, dostane tak jako tak, ať se to prodá nebo ne. Píšu to sem jen pro informace, štve mě, že je děsný, co koluje polopravd či vůbec ta neznalost, takže propagace nikdy neuškodí - slyšeli jste kritiku komunistů na Zdivočelou zemi - že prý se to nedělo? Já mám husí kůži, z toho mála, co mi Kudrna vypráví nebo mu kopíruju...
Jinak můžete Láďu občas chytit na Českém rozhlase.
A kdo by měl jakékliv materiály nebo chtěl Láďovi cokoliv sdělit k výzkumu, rád se s Vámi skontaktuje, určitě by ho to zajímalo, nebo tip na stránky, tak taky pište.
Přidání komentáře...