DOMŮ
6.03.2004
„…nedostatek orientace na odstřelovací personál..“
Nemám nejmenší ponětí, kdo vlastně je Michael Lee Lanning,ale mám podezření, že kromě knihy Odstřelovači ve Vietnamu , musel někdy v polovině osmdesátých let napsat mojí učebnici na brannou výchovu. Buď on, nebo překladatelé Jaroslava a Václav Pauerovi Tahle kniha se ke mně dostala podivnou náhodou, původně jí koupila kamarádka jako dárek pro svého přítele, který patří k těm lidem, jež hraní na vojáky nepřestalo bavit ve třinácti a tak si dnes na chléb vezdejší vydělává v uniformě . Pomohl jsem ji tu knihu vybrat,nechali jsme ji zabalit do bleděmodrého obalu s krtečkem, což měl být vtip, který nakonec její přítel neocenil, protože než se dárek stihl objevit pod stromečkem, jejich vztahy poněkud ochladly.
Kniha se povalovala v mojí knihovně a jelikož veškeré naděje na zlepšení už minuly, strhl jsem nedávno krtečkový obal a přiznám se, asi budu mít potíže dostat se za stranu 55. Ta kniha je možná určena pro někoho, kdo se o věc skutečně zajímá, pro náhodného čtenáře je k nepřečtení.
Jazyk té knihy jako by se vynořil z učebnice branné výchovy, stejná udivující schopnost podívat se na věci z pozoruhodně necitlivých úhlů, a naprostá neschopnost najít lidsky znějící slova. Hned v úvodu se dozvíte, že jedním z nejpalčivějších problémů americké armády byl ve Vietnamu stoupající počet nábojů ,vypotřebovaný na jednoho mrtvého nepřátelského vojáka.
Jste-li milovníci statistik, pak věřte, že v druhé světové válce bylo nutno vypálit cca 20 000 střel na jedno zabití, v Koreji stoupl počet už na 50 000 a ve Vietnamu až na neúnosných 100 000 , vytvoření ostřelovačských skupin tak bylo vojensko ekonomickou nutností.
Tento technokratický přístup je pochopitelně autorův, jiné perly by mohl odstranit citlivější překlad, toho se ovšem knize nedostalo. A jestli se vám při slovním spojení „26 konfliktů s nepřátelským personálem“ spíše vybaví spor o placení v hospodě, než přestřelka v džungli , budete mít s Ostřelovači ve Vietnamu stejné problémy jako já.
Já vím ,je to kniha o válce a člověk by od ní asi neměl čekat zážitek literární, ovšem nad vážnou knihou o zabíjení by se asi člověk neměl smát jako pominutý, což se stalo mě, když jsem přelouskal autorův stručný exkurs do historie válčení a narazil tu na příběh o prvním ostřelovači historie. Podle autora jím byl biblický David, cituji: „Pastýřský chlapec bez jakékoliv bojové zkušenosti“ , který jedním dobře mířeným kamenem skolil obra Goliáše a přičinil se tak o rozhodující obrat v bitvě.
Kdyby se mi nakonec podařilo přes všechny výhrady knihou prokousat a získat nějaké pozitivnější dojmy, dám vám vědět. Mlčení znamená, že jsem si tímto spiskem podložil viklající se stůl.
Komentáře
Jediná možná cesta (Rider - Mail - WWW) Vloženo 07.03.2004, 23:55:06
Předmětnou knihu neznám, ale docela použitou terminologii chápu, stejně jako důvody které vedly k jejímu použití. Taktika je věda jako každá jiná, a pokud se jí chceš seriózně zabývat, tak prostě musíš sledovat počet nábojů na jednoho zabitého nepřítele. Nemůžeš za ním dost dobře vidět lidskou bytost, jejíž život byl násilně ukončen - není to to správné místo na city a filozofii.
(Phil Zoo - Mail - WWW) Vloženo 09.03.2004, 22:40:29
Většina literatury faktu je v současné překládána lidmi s minimálními znalostmi příslušné terminologie (v tomto případě vojenské). Čtenář znalý tématu tak musí původní význam slov rekonstruovat tím, že si představí jajich otrocký překlad zpět do originálu. Např.: "německý důstojník přijel v plechovém kbelíku" = přijel ve voze zn. Kübelwagen. Nepřeháním.
Milovaný příteli (kudlanka.b - Mail - WWW) Vloženo 11.03.2004, 23:21:10
Jsem opravdu ráda že ochladnutí mých vztahů s příslušným skoro profi odstřelovačem přispělo k dalšímu literarnimu skvostu na tvém blogu. Chlape, nemít Tě tak ráda a nebýt Tvůj slepý obdivovatel, asi tě zabiju, jo a za trest tu knihu nejmenovanému příslušníkovi zásahové jednotky nějak doručíme a budeme žádat abby o ní napsal referát :o) Miluju tě, Tvoje B.
Přidání komentáře...