Binární Ládin

Jestli chcete, aby se tomu říkalo kultura, zahrabejte to na tisíc let do země!
REKLAMA

Best Off
Blogovací desatero
Hledat na blogu:
Zkuste Firefox!

Jméno růže a Můj otec Berija v jednom pytli.

Skoro se zdá , že by se pro tyhle dvě knihy těžko hledal společný jmenovatel, snad z výjimkou jisté krutosti a toho že obě knihy jsou svým způsobem historické. Přesto je mezi nimi jistá spojitost.

         Ani jedna z nich totiž není úplná bez mohutných a četných poznámek pod čarou. U Jména růže hlavně proto , že latina je mrtvý jazyk( u mě určitě,  u mě dokonce snad nikdy ani nežil!) a kromě toho autor celkem moudře počítal s tím , že ne každý se vyzná v peripetiích politiky čtrnáctého století a ,že odlišit jednu větev františkánů od druhé je docela problém a není tedy na škodu ,sem tam v nějaké poznámce uvést věci na pravou míru.


     V případě pamětí syna Lavrentije Beriji se kvalitní poznámky, napsané nezávislým editorem hodí ještě víc, jelikož syn tu přeci jen, čas do času přimhuřuje nad tímto „Stalinovým Himllerem“ své synovské oko. Nikdo mu to nemůže zazlívat, narodit se jako syn zrůdy není jen tak a člověk si musí vystavět nějaké ty zdi mezi představou a realitou. A právě proto aby čtenář nahlédl i přes tyto zdi,  jsou poznámky pod čarou víc než na místě. No jo, jenže kdyby ty poznámky byly opravdu pod čarou!


    U obou těchto knih je nějaký dobrák zastrčil až na samý konec, daleko za doslov! Nepamatuji se přesně průměrnou frekvenci odkazu na „poznámku pod čarou“ ve Jméně růže, ani které nakladatelství mi tehdy tuhle lumpárnu provedlo,ale u Berji to vím přesně. Průměrná frekvence těch protivných malých čísel za větou tu je cca 4 na jednu stránku. Na stránku! Ne na dvoustranu! Na stránku! V podstatě to znamená co minutu listovat nakonec knihy, takže čtenář pak vypadá jako extrémně netrpělivý fanoušek detektivek se skutečně kardinální sklerózou. Mám chuť pražskému  nakladatelství DITA něco provést. Jestli vás podobné věci také přivádějí k šílenství, pošlete jim třeba link na tento výkřik zoufalství. Ať vědí, že v tom nejsem sám Adresa je ndita@post.cz Já sám jsem uvažoval, že poznámky z knihy vyrvu, nastříhám je na kousky a vlepím tam kam podle mě  patří,což by byl přesně čin v duchu radikálních pravidel literárního terorismu. Jenže, asi by mě za to zrušili legitimaci do knihovny a to se mi zdá jako příliš vysoká cena.

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Zapsal: binarniladin 18.02.2004, 1:06:00

Komentáře



Přidání komentáře...
Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
CNW:Counter