DOMŮ
31.10.2005
Páni nad smrtí
Páni nad smrtí! Zní to jak název pro nějakou fantazy knihu. Člověk čte ta tři slova a přímo slyší odkudsi z hlubin země , vycházet temné vířené barbarských bubnů. V knize Richarda Rhodese se sice opravdu barbaři vyskytují , ale na rozdíl od barbarů které přivedl na svět Robert Ervin Howard , byli tvorové o nichž vypráví Rhodes , až příliš skuteční. Namísto víření bubnů, pak šířil hrůzu už pouhý zvuk jména jejich kmene: Einsatzgruppen SS.Když jsem tady nedávno nadhazoval , že i na tak hlubokou jizvu do lidské historie, jakou nepochybně byla druhá světová válka, se jednoho dne zapomene , či přinejmenším pozapomene, nebylo to jen tak plané provokování. Jsem upřímně přesvědčený, že proces zapomínání je už v plném proudu.
Však si to zkuste, postavte se na ulici a dělejte si čárky za každého , komu něco řeknou jména všech těch míst. Osvětim, to asi bude znát každý. Ale už méně lidí bude vědět, že ony neslavné plynové komory stály vlastně v pobočném táboře Birkenau. A co Majdanek , Sobibor, co Treblinka? Není to náhodou tak , že jméno Auschwitz-Birkenau narostlo v obecné paměti do tak hrozivé velikosti, že už téměř úplně vytěsnilo takový Belzec nebo Chelmno a že zaostření na Osvětim paradoxně pomáhá zapomenut na všechno ostatní? Kolik lidí kdy slyšelo o Babím Jaru ? A co Kamenec Podolský, první město kde počet zmasakrovaných židů dosáhl pětimístného čísla? Kolik čárek za hodinu , nasbíráte za Kamenec Podolský?
I při vší skromnosti jsem přesvědčený, že moje povědomost o událostech kolem druhé světové války je o něco vyšší než běžný průměr a přesto jsem i já o Kamenci Podolském prvně četl až dnes, v knize Richarda Rhodese: Páni nad smrtí – SS skupiny zvláštního nasazení a počátek holocaustu. Zapomíná se a tenhle zákonitý proces je možné jen zpomalit. Rhodesova kniha je pro takové hlubší vrytí událostí do paměti , opravdu velmi dobrým nástrojem.
Autor jako by si dobře uvědomoval, že stín Osvětimi sice působí jako výrazné memento, ale zároveň také zatlačuje do pozadí neuvěřitelně velkou spoustu dalších , v konečném součtu dost možná ještě hrůznějších událostí. Vždyť kdo si dnes uvědomuje, že minimálně stejný počet obětí jako vyhlazovací tábory, mají na svědomí Einsatzgruppen, zvláštní jednotky SS, postupující hned za Wehrmachtem a „vyčišťující“ týl metodou masových poprav zastřelením?
„Jeden mrtvý je tragédie, milion mrtvých statistika.“ Tento drsný výrok bývá připisován Stalinovi a nedá se, než zkonstatovat, že i přes neuvěřitelný cynismus a pochybný kredit jeho údajného původce, je tento krutý aforismus , bohužel pravdivý. Jakmile je mrtvých příliš mnoho, jakmile v davu přijdou o svou tvář , své jméno, svou osobnost, pak už lidská mysl nedokáže najít žádné lidské měřítko takové tragedie a sto tisíc mrtvých budí vlastně stejnou hrůzu jako milion nebo několik milionů. Náš rozum chápe rozdíl mezi číslovkami, leč větší číslo neznamená větší emoce, prostě proto, že ty emoce už není odkud brát.
Richard Rhodes ovšem použil jeden geniální trik. Sčítání zavražděných je sice v jeho knize také věnován jistý prostor, ale jinak se autor drží především principu, že k plnému pochopení celku, může někdy velmi dobře posloužit , především zaostření na detail. Je až neuvěřitelné, jak dobře tato vyprávěčská technika v jeho podání funguje. Od lapidárního konstatování: „vojenský výcvik Einsatzgruppen byl jednoduchý. Omezoval se na chůzi v rojnici a střelbu ze zbraní“ , přes sice krátký, ale přesto působivý popis organizace masakru v Babím Jaru až po Himmlerovu sebevraždu, se autor drží metody, kterou lze popsat jako výstižnou a pronikavou stručnost. Na pouhých třech stovkách stran sice čtenář dostává jen malé zlomky reality , leč tyto zlomky jsou vykresleny natolik obratně, že z nich je možné vytušit celkový obraz a to i navzdory faktu, že na tak malé ploše prostě musí mnoho dílů skládačky zákonitě chybět. Je to vlastně stejná spisovatelská metoda , jakou použil Len Deighton v knize Blitzkreig a osobně si myslím, že v dnešní době by neškodilo, kdyby si podobnou techniku osvojili i další autoři, minimálně tedy ti autoři, kteří mají především ambice šířit osvětu.
Použitou metodou se Rhodes liší od jiných knih na stejné téma, ovšem tak jako mnozí jiní autoři i on se snaží přijít se svou vlastní ucelenou teorií o mechanismu , jakým se běžní Němci měnili v chladnokrevné vrahy. Nabízí jako vysvětlení teorii o socializaci násilí, založenou na pozorování amerického kriminologa Lonnieho Athense , čímž podobně jako R. Browning polemizuje se závěry Daniela J. Goldhagena ,autora Hitlerových ochotných katanů , který spatřoval příčiny v takzvaném německém eliminačním antisemitismu. Na to abych soudil která teorie je pravděpodobnější , jsem přecijen malý pán, ale nedá mi to nepodotknout, že nemalou část obětí Einsatzgruppen netvořili židé.
Nakonec se autor, bez ohledu na možné riziko nařčení, že se vlastně pokouší vrahy omlouvat, stručně , ale opět působivě , zmiňuje o psychických problémech, které postihly mnohé katy. Je fascinující se dozvídat, jak nemálo původně nadšených vykonavatelů, nakonec zcela přemohla obludnost jejich vlastních zločinů a oni skončili jako blábolivé třesoucí se trosky v rukou psychiatrů, kteří jim zhusta nedokázali nijak pomoci. Ne, jejich zhnusení nad sebou samými je ze světa barbarů nikterak nevrací do běžné lidské společnosti, ale je jistě dobře vědět, že zločin může nakonec zničit i svého pachatele a pomyšlení, že mnoho vrahů nakonec lidské spravedlnosti uniklo , je hned o něco snesitelnější. I za připomenutí této pravdy , patří Richardu Rhodesovi právem nemalý dík.
Komentáře
(-fim- - Mail - WWW) Vloženo 01.11.2005, 00:43:14
Zajimave. Pokud jde o to zapominani, resp. nizkou povedomost o mene frekventovanych skutecnostech, nezbyva mi nez podepsat.
Vloni koncem leta a opet ted v poslednich tydnech se jaksi z profese castecne zabyvam historii holocaustu a Terezinem a tudiz asi take "moje povědomost o událostech" kolem toho je neco nad prumerem. A i ja jsem se dnes dozvedel prvne o Kamenci.
Take mas naprosto pravdu v tom, ze mnohy profik, snazici se o pripomenuti tech hruz, se utopi ve vedecky presnem, lec nezapamatovatelnem, nezazivnem a vlastne nicnerikajicim chrleni faktu, misto aby vypichl par vyostrenych a emotivnich detailu.
Je to asi mesic jsme na to tema vedli rec se dvema historiky z terezinskeho pamatniku. Marne. Znas zlate pravidlo ved a umeni? Kdo ma zlato, urcuje pravidla. Takze - kdyz ten kdo drzi kasu trva na tom, ze misto "dva tydny pred koncem valky" je nutno pouzit formulaci "26. dubna 1945", co bude ve vyslednem dilku?
* (Mirun - Mail - WWW) Vloženo 01.11.2005, 14:49:59
Já myslím že to "zapomínání" pramení z jednoduchého principu na kterém fungují i hrdinové - taktéž se nejmenují všichni kdož se hrdinné bitvy účastnili, ale vybere se jen jeden a ten se omílá dokola, přičemž vyslovení jeho jména pak vlastně symbolizuje celou událost (ačkoliv sám o sobě by jistě bitvu nevyhrál). Stejně jako uvádíš příklad s číslovkami - velký počet informací popisující nějakou událost celou věc zplošťuje a v určitém objemu se ztratí smysl. Proto je jednoduší říkat "nezapomeňte na Osvětim" , to se zapamatuje snázeji, než "nezapomeňte na N,N1,N2...N559". Ten kdo chce podrobnosti většinou vyvine více úsilí dané informace najít.
(Radost - Mail - WWW) Vloženo 01.11.2005, 15:04:17
o Kamenci jsem slyšel dnes poprvé. o tom, že výrok je připisován Stalinovi a nikoliv Stalinovy, jsem slyšel už na základní škole. až na tohle ale děkuji za bezva článek:-)!
Stalin opraven ..:o) (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 01.11.2005, 16:17:53
Ono to zapomínání a opomíjení a následná sousředěnost na zástupný symbol je celkem přirozený proces a já ten proces spíš registruju, než že bych chtěl nějak silně kritizovat něco, co je v podstatě přirozené. Osobně se cítím být spíše glosátorem , než agigátorem Ale trochu agitace si přecijen zkusím :o) OK soustředíme se na jeden smybol , a na zbytek pomalu zapomeneme. A jamile nám zůstane jen jeden symbol, stačí aby se objevil někdo obratnější a věrohodnější než Leuchter a otázka zní, vydrží symbol nápor času a soustředěný útok popíračů holokaustu? (mimochodem, zkusil jsem teď trochu zapátrat a Leuchterova zpráva je na netu k mání i v češtině i když ji není úplně snadné najít. Pochopitelně , dávat pod takový článek odkaz na hlavní kanonický spisek popíračů holokausu, by mi přišlo i přes mojí nelásku k cenzurováni informací , poněkud nevhodný a tudíž sem monetálně odkaz nedávám, ale tomu kdo by si ji chtěl přečíst, říkám, kdo hledá , najde. Ačkoliv jednoho dne se tu asi odkaz na Leuchterovu zprávu objeví, protože popírači holokaustu jsou určitě taky námět který stojí za glosu, ůvahu či esej. Alespoň bude příležitost nasadit atribut nofollow :o)
* (Mirun - Mail - WWW) Vloženo 01.11.2005, 17:39:28
Určitě jakýkoliv schopný "vůdce" symbolem libovolně manipulovat může - nakonec k tomu je primárně určen.
Vyvracečům nahrává to, když se symbol používá příliš násilně (okatě, často), takže odpor k němu vzniká spontánně a hledat odpůrce nemusí být nijak náročné. Viz. třeba dnes moderní antiamerikanismus, dříve antisovětismus atd. = všichni zpochybňují, nicméně když někomu položíš ožehavou:) otázku "proč" tak blábolí a nakonec vlastně zjistí, že neví.
Podobná knížka (Kixx - Mail - WWW) Vloženo 01.11.2005, 18:11:24
Určitě znáš ten úryvek, která uvozuje Merleho "Smrt je mým řemeslem" o tom, jak Lang opravuje soudce varšavského lidového soudu. Možná je to o sebeobraných pojistkách lidské psychiky. Jak pochopit holocaust a nezbláznit se. Možná právě z toho vycházejí různí pochybovači o holocaustu ( teď si nevzpomenu na jméno toho, jak sedí v Německu v lochu...) - něco tak šíleného (a nepochopitelného) není požné považovat za pravdivé.
Podobné pocity jsem zažíval při "Souostroví Gulag".
Mimochodem... nevím, jestli je to pravda, ale někde jsem četl, že velitelé německých jednotek protestovali v Berlíně proti masovým popravám vykonávaným jejich vojáky. Uvědomovali si, co to udělá s jejich psychikou. Měli pravdu.
Ernst Zündel (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 01.11.2005, 18:28:51
Tuším že myslíš Ernsta Zündela
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ernst_Zündel
A s tím protestováním proti popravám je to o zlomek barvitější. Bylo nemálo vysokých důstoníků Wehrmachtu ,kteří protestovali už jaksi principiálně a v podstatě ty protesty začali už v okamžiku kdy před začátkem Barrbarosy byl vydán Kommissarbefehl , který se , narozdíl od vyhlazování v týlu, týkal púsobení na frontě a který nařizoval armádě nebrat zajatce, z řad politických komisařů. Někteří velitlé protestovali aktivně , jiní minimálně tím, že Kommissarbefehl prostě ignorovali. Postoj k vraždění v týlu byl u velitelů armády různý, opět od aktivních protestů (které ovšem byly umlčeny snadněji, než by po válce mnohým bylo příjemné) až po přivírání očí, které mohlo být tichým souhlasem stejně , jako tichým nesouhlasem. Z velitelů einsatzgruppe moc neprotestoval nikdo, tihle lidé byli pochopitelně vybraní z ohledem na úkol, vraždění jim nebylo proti mysli. Ovšem potíže z morálkou , ty pochopitelně regstrovali a pokošeli se je řešit. Himmler doporučoval zejména kamarádské rozmluv s mužstvem, což si velitelé většinou vykládali jako indoktrinaci plus šnaps.
(Kixx - Mail - WWW) Vloženo 01.11.2005, 19:56:48
Já to vždycky chápal tak, že protestovali (bojkotovali) ti důstojníci, kteří prošli vojenskými školami ( asi vesměs sloužící ve wermachtu), ti všehoschopní se rekrutovali spíše z Hitlerjugend. Mě na tom ale fascinuje ta idea - před trestem neutečeš. Zajímavý pohle na to podal K. Vonnegut jr. - "Matka Noc" o americkém nacistovi Campbellovi. Nakonec tě to dostane... alespoň třeba svědomí.
Ještě připomínku k zapomínání - Osvětim či Dachau jsou symboly, stejně jako Gulag či Hirošima. Možná, že se formují nové - znáte někdo jen tak z hlavy název alespoň jednoho místa ve Rwandě? A přitom tam ještě nedávno umírali lidé po desetitisících... jenže je to tak daleko, jako II. sv. válka... Ostatně, už i Balkánská tragédie se smrskla na dohadování v Haagu.
Paměť (Jago - Mail - WWW) Vloženo 02.11.2005, 06:40:46
se skutečně vytrácí a genocida Židů bohužel není jediný případ. Minulý měsíc jsem v Jerevanu navštívil tamní Památník genocidy a odešel jsem z něj zděšen. Kdo si dnes vzpomene na drastické nakládání Osmanské říše s Armény v letech 1915 a násl. a ví o něm vůbec někdo něco? Vždyť to bylo tak dávno a tak daleko! Postiženo přitom bylo asi 1,8 miliónu lidí...
A kdo vzpomene na Jericho? (K - Mail - WWW) Vloženo 02.11.2005, 19:53:09
Jozue 6,21: A pohubili ostrostí meče jako proklaté všecko, což bylo v městě, od muže až do ženy, od dítěte až do starce, a až do vola, dobytčete i osla.
Na genocidu Arménu.. (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 02.11.2005, 20:08:06
... si také už vzpomemene jen málokdo, ale s přibližujícím se vstupem Turecka do EU očekávám reinkranci tohoto tématu a to v okamžiku, kdy tu historii nějaká hlava otevřená pošeptá odpíračům vstupu Turecka. S Jerichem je to kupodivu podobné. Čas od času jej připomene nějaký popírač holocastu, spolu s poznámkou, že genocida je vlastně židovský nápad.
Remember Cawnpore! (K - Mail - WWW) Vloženo 02.11.2005, 21:18:21
Vlastně ne - impérium už vyčpělo.
Tak jinak:
Remember the Alamo!
Akorát že hispánských voličů nám nějak přibývá, takže taky ne.
Upálili nám naši Pannu!
Nenechte se vysmát. Najděte dneska ve Francii nějakou.
Pravda vítězí!
Ale souška tojroposlankyně Bobošíková by nám Husa, který žil a umřel jako katolický farář, asi učinila majetkem "všeholidu".
Zabili Sarkandra, parchanti!
Joj, to není ekumenické.
Safra, vypadá to, že s odstupem času se nedá politicky korektně pripomínat žádný mord.
Akorát ta poezie je pořád možná.
(3.5cloveka - Mail - WWW) Vloženo 03.11.2005, 09:33:05
..nekdy na jare jsem byl v kine na HOTELu RWANDA..v kine bylo asi deset lidii..daavali to tusiim dva dny-kazdyy den dve promiitaanii..nase mesto maa 60 tisiic obyvatel-zvlaastnii ze se nejmenuje Lhostejnost,ale takovyych mest by tu bylo..kdo by se v tom pak vyznal.
Více než Kamenec Podolski (Majkl - Mail - WWW) Vloženo 13.06.2007, 16:46:22
Velmi zajímavé statě jsou v knize Hitlerovi ochotní katani. Obyčejní "němečtí muži", kteří nebyli schopni výcviku ve wehrmachtu ochotně přijímali místa v tzv. policejních praporech v Polsku, Litvě a na Ukrajině. Nebyli mnohdy ani členy NSDAP a SS ale ochotně a dobrovolně vraždili tisíce židů, tisíce Poláků a ruských válečných zajatců. Nebyli einstatzgruppen ale v počtu zvěrstev se jim téměř vyrovnali. Někdy mně napadá myšlenka jak by asi dopadl náš národ v případě vítězství Německa v Evropě... Radši nedomýšlet.
(binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 13.06.2007, 20:32:57
jj znám ..četl jsem a na četbu navázal
http://binarniladin.bloguje.cz/113661-jak-tezke-by-bylo-sestavit
Přidání komentáře...