DOMŮ
23.09.2005
Informační deprese a nástin možného řešení
Občas se o moderní společnosti mluví jako o společnosti informační. Většinou se tím myslí, že toho jako společnost dohromady víme strašně moc, mnohem víc než věděli ti legrační pánové v buřinkách , kteří se na nás mračí ze starých daguerrotypií. Ve skutečnosti toho víme tolik, že nemálo lidí tráví valnou většinu času tím , že se snaží neutuchající informační tsunami ignorovat. Osobně jim říkám lidé postižení Syndromem Šárky Grossové a závidím jim jejich vyrovnanost.Ten komu je darován Syndrom Šárky Grossové je přesvědčený, že svět končí poslední šprušlí jeho plotu a pokud za tou poslední šprušlí přecijen něco žije, je potřeba všímat si toho co nejméně a zvýšit tak šance , že svět si člověka nevšimne a nechá ho na pokoji.
Pochopitelně , že existují i lidé postižení opačným syndromem, říkám jim Hledači Matrixu a ti jsou pro změnu přesvědčení, že informací je kolem nás ještě málo, protože je nějaká zlovolná žába na prameni filtruje. Hledači Matrixu pak dělají psí kusy aby chybějící informace doplnili a při tom doplňování zpravidla nadmíru nadužívají svou bohatou fantazii. Hledači Matrixu nejsou zdaleka tak vyrovnaní jako nositelé Syndromu Šárky Grossové, přesto i jim trochu závidím. Těm úspěšnějším jejich autorské honoráře, těm méně úspěšným jejich poklidné cely a možnost spát celé dny.
V jakém poměru se obě skupiny vyskytují a jestli jsou to jediné možné modely postojů k informacím to zatím nevím, jakmile obdržím grant na podrobný průzkum, pokusím se to zjistit. V hlavě se mi dokonce rodí taková menší teorie o práci s informacemi , vzdáleně připomínající Nohavicovu Teorii alkoholického kopce, ale o tom třeba někdy jindy. Dneska bych se rád rozepsal o těch šťastlivcích , kterým se daří informace spíše ignorovat a předcházet tím depresím, což je téma navýsost aktuální.
Osvícení ke mně přišlo, jak už to tak chodí, v nestřeženém okamžiku. Seděl jsem takhle v práci u stolu a přemýšlel, když tu mě najednou vytrhl z dřímoty hlasy moderátora nějakého frikulínského rádia , který pravil: „Tak posílejte hlasíky do naší hitpošky!“ Trhnul jsem sebou a chvilku dumal jestli se mi to nezdálo, ale jelikož borec dál pokračoval v podobném duchu, tak nejspíš nezdálo. V hlavě se mi vzápětí vyrojilo několik otázek, například:Čím je to proboha takhle po ránu speedujou? Je chronická vysmátost nemoc z povolání? Mluví tak i doma? Mluví tak ještě někdo jinej? A především: Je to k něčemu dobrý? Co se týče odpovědi na poslední otázku, tak nevím jestli je to k něčemu dobrý v tuhle chvíli ale možná by se pro tyhle chlápky v budoucnu dala najít práce, která by mohla přinášet užitek a přitom by ji asi nikdo jiný dělat nemohl. Ovšem jen za předpokladu, že chceme dosáhnout světového míru za tu cenu, že Syndromem Šárky Grossové nakazíme co nejvíc lidí.
Nebude k tomu potřeba nic drastičtějšího než nahradit všechny novináře ve všech médiích rádiovými frikulíny. Průměrně uklidňující a nedepresivní zprávy by pak i při zachování principu, že dobrá zpráva není zpráva , vypadaly daleko stravitelněji a celková hladina celosvětové deprese , neurózy a jiných negativních vibrací by poklesla téměř pod měřitelné hodnoty.Představuji si to zhruba takhle.
Radovan Veselý: Ahooooooj lidičkové, zdraví vás váš veselý Radovan Veselý , přerušujeme na chvilenku nekonečný proud dobré zábavy a skvělých reklam, abychom se rozkoukli , co se novýho děje ve světě a jestli se náhodou potvora nepřestal otáčet. Nooo asi nepřestal , kdyby jo, toho drcnutí by si asi všimnul každej. Ha ha ha . Ale zpátky k vážným věcem , na žhavý lajně máme našeho vážně zvláštního zpravodaje Otu Rámuse, který je v New Orleansu , kde to prý poslední dobou pěkně fouká. Oto, je to pravda?
Ota Rámus: Byla to pravda Radovane, posledních pár dní to tu fičelo jako by někdo nad Pacifikem zapomněl zavřít vokno, ale teď už vítr ustal a New Orleans je z nehoršího vevnitř abych tak řekl.
Radovan Veselý: Jak to tam vypadá?
Ota Rámus: Vypadá to tady jako u mě v kuchyni , dva měsíce po té co mě opustila žena.
Radovan Veselý: Cha cháá, Oto ti si číslo, ty mě vždycky něčím dostaneš! Ale vážně , jsou nějaké ztráty na životech?
Ota Rámus: Tak sem tam asi někdo nepřežil , ale moc bych si s tím hlavu nelámal, jazz je stejně už definitivně passé a silně pochybuju, že by tady žil někdo, kdo by stál za řeč. A jak znám Amíky , tak to tady všechno postavěj znova a určitě i trochu víc hi-tech, takže myslím, že už to tady brzo bude zase žít jako by tu byla jen samá Mattoni!
Radovan Veselý: Oto díky! Takže to byl náš Ota Orleánský a my se hned teď jukneme do Iráku, kde pořád ještě žije dost lidí, který se vůbec neuměj hodit do pohody a vychutnat tak nějak tu atmošku , která by mohla bejt uplně super, jen kdyby se trochu snažili! V Iráku máme šikovnou holku Magdu Zářivou. Tak Magdo, v Bagdádu byl prej dneska ráno vidění ohňostroj, je to pravda?
Magda Zářivá: Není to tak úplně pravda Radovane,spíš to byla jen taková petarda, spoustu rámusu a jen málo světelných efektů a taky to na rozdíl od ohňostroje byl jen takový přízemní výbuch , naštěstí to zranilo mnohem míň lidí než mohlo, ale i to je dost.
Radovan Veselý: Tedy, je to hrůza co se to tam pořád děje, člověk by se skoro začal bát, aby tyhle cvoci taky neměli něco proti nám!
Magda Zářivá : Tohle je myslím celkem v pohodě Radovane, trochu jsem se tu poptávala a tady vlastně nikdo pořádně neví, kde Česká republika leží.
Radovan Veselý: Tak to je Magdo skvělá zpráva , díky ti za ní, skvělá práce, goood work a tak všelijak podobně, hlavně se nám vrať brzo domů! Což mi připomíná , že tu mám na monitoru přilepený ještě takový žlutý papírek , je na něm napsáno: Dneska nesmíš zapomenout na zprávy z domova, protože dneska byly volby! Takže než si pustíme Britney Spears , Drsný Dane, zarepuješ nám nějaký výsledky?
Drsný Dan: Jasně Ráďo , jdu na to. Topolánek uváznul na souši, volby vyhráli komouši! Socani nejsou moc naštvaný, vypadali tuhý ale byli druhý. Kalousek protáh se jen o kousek. Nebude tu nuda, vláda bude rudá!
Radovan Veselý: No tak to nás čekají dobrý srandy a asi si tu ještě užijeme věci ,ale což , znáte to, lepší rudý, než se nudit! A teď už ta slíbená Britney Spears…
Komentáře
Jak to vidí aTeo ;) ( - Mail - WWW) Vloženo 23.09.2005, 08:04:08
Ministryně informatiky ví:
http://ateo.cz/frame/phpgal/pict//2.367.jpg
Pan premiér ví víc:
http://ateo.cz/frame/phpgal/pict//2.368.jpg
Ale opravdu, opravdu nejvíc ví pán na staré daguerrotypii:
http://ateo.cz/frame/phpgal/pict//2.413.jpg
Frustrační kompozice : (Alka - Mail - WWW) Vloženo 23.09.2005, 08:08:07
Napřed se člověk baví, a pak přijde ten návrat do reálu, nebude to nuda, vláda bude rudá, takhle mě strašit po ránu, to je nezodpovědné ! :-)
aTeův obrazový dodatek 1: ( - Mail - WWW) Vloženo 23.09.2005, 08:33:23
Šárka má své jisté a tak ví své (nejisté):
http://ateo.cz/frame/phpgal/pict//2.303.jpg
aTeův obrazový dodatek 2: ( - Mail - WWW) Vloženo 23.09.2005, 08:43:47
Nebude... Obrázek ve formátu gif je detekován jako spam. V cenrále bloguje.cz asi taky vědí své...
Leda použít tento odkaz: www.ateo.cz/frame/phpgal/pict//2.414.gif
RoztoMILOUŠký důchodce se diví, kolik paní Šárka bere. Je to sice hodná holka, ale co je moc, to je moc... :o)
(Radost - Mail - WWW) Vloženo 26.09.2005, 14:10:11
jen poznámka k úvodu: pojem informační společnosti se zavádí spíš kvůli tomu, že informací už je tolik, že není v lidských silách je všechny nějak pojmout nebo utřídit, ne že bychom věděli víc než páni v buřinkách...
Přidání komentáře...