18.09.2005
Martin A. Lee – Hlídač probuzené Bestie
Kdykoliv se mi podaří objevit a přečíst nějakou zajímavou knihu, považuji za dobrý nápad dělat tu takové knize tak trochu reklamu. Kniha Bestie se probouzí, od Martina A. Lee s podtitulem; „Vzkříšení fašismu: Od Hitlerových vyzvědačů po dnešní neonacistické skupiny a pravicové extrémisty“ rozhodně je knihou zajímavou , ale kromě jednoznačného doporučení, těm co ji neznají, bych si dneska tak trochu potřeboval porovnat zápisky s někým, kdo už ji četl.Hned na samém začátku je asi potřeba říct, že jeden problém tato kniha určitě nevyřeší a to je problém abych tak řekl názvoslovný. Ve spoustě politických debat už jsem narazil na komentátory, kteří se důsledně dožadují rozlišování fašismu a nacismu , protože podle politologických puristů, fašismus a nacismus nejsou jedno a to samé. Inu, přísně vzato asi nejsou , bohužel to zřejmě nikdo neřekl samotným neofašistům , neonacistů , antisemitům, rasistům , vyznavačům bělošské nadvlády, nábožensky motivovaným militantům a vůbec všem dalším „strašidlům zprava“ a tak se všichni tito mísí, spojují a zase rozpojují v jednom obrovském nepřehledném kotli.
Martin A. Lee , tak jak slíbil , podává na téměř pěti stech stranách stručný! přehled nejdůležitějších přísad v tomto kotli, od Hitlerova „Čističe Viktora“ Otto Scorzenyho až po Timothy McVeigha . Nabitý seznam použité literatury je, pokud mohu soudit, obstojnou zárukou věcné správnosti autorových tvrzení a to i těch fantastičtějších, jako když například autor popisuje úspěšnou spolupráci mezi americkými vyznavači bělošské nadvlády a černými muslimy, umožněnou především tím, že obě krajní uskupení hlásala přísné oddělení ras.
Hnutí Hitlerových pohrobků také nezanedbatelně polarizoval vztah k nesourodým vítězům druhé světové války a tak zatímco se někteří neonacisté spojovali s barevnými , jiní se zase navzájem na smrt nenáviděli, proto že se nedokázali shodnout, jestli je lepší hlásat antikomunismus nebo antiamerikanismus.
Ovšem, pokud je člověk připravený na svět, ve kterém se neustále spojuje neslučitelné, aby dohromady dalo nečekaně vzniknout nepravděpodobnému , nemohou ho podivná spojení napříč politickým cirkusem příliš vyvést z míry ,navíc Martin A. Lee je rozhodně schopným průvodcem a nenechá čtenáře v této džungli zabloudit. Přesto tuhle chválu bych ale měl několik drobnějších výhrad. Mohlo by je vyřešit pár doplňujících otázek autorovi nebo jak už jsem řekl, porovnání si poznámek s někým , kdo už knihu četl.
V jedné z kapitol knihy autor vyčítá poválečné Adenauerově demokratické vládě příliš laxní až nulovou denacifikaci a hledí na ni nepříliš přívětivě za to, že mnoha bývalým nacistům umožnila proniknout na vysoká místa ve státní zprávě .A to je špatně a může za to Adenauer. Ovšem o nějakých třicet stránek dál píše, že kvůli přísným protinacistickým opatřením nenašlo mnoho nacistických expertů uplatnění a v důsledku toho se přesunuli na blízký východ, kde škodili například tím, že akcelerovali zbrojní program egyptského prezidenta Násira. A to je taky špatně a může za to Adenauer. Kdyby člověk měl možnost položit pár doplňujících dotazů , možná by autor dokázal tento zdánlivý oportunismus vysvětlit, ovšem zatím se mi tak trochu zdá, že hodlá z přežití nacismu obvinit Adenauera a to za každou cenu.
Další maličkostí, která mě trochu zaráží, jsou silná slova která zde padají na adresu Němců. Počítám, že kdyby kdokoliv stejně silná slova používal na adresu barevných, právem by si od autora vysloužil obvinění z rasismu. Ono totiž když se napíše „německý šovinismus“ , tak to není totéž jako napsat „šovinismus některých Němců“ a pokud někdo očividně odsuzuje vyvolávání národnostní a rasové nesnášenlivosti , měl by si dávat pozor i na takovéhle zdánlivé slovíčkaření.
S třetí výhradou je to složitější, možná se skládá jen z mého pocitu. Totiž, ačkoliv to v knize není nikde řečeno otevřeně, hodně se mi zdá, jakoby autor naznačoval, že kdykoliv se kdekoliv ve světě uchytí a rozmnoží fašismus (nebo nacismus či jakýkoliv jiný politický extremismus) , vždycky je tím vinna demokracie, protože byla málo bdělá nebo příliš chamtivá, v honbě za okamžitými výhodami přivírala oko, případně byla jen nedbalá a lhostejná. A že demokracie jsou povinny neustále bdít a šíření fašismu bránit. Nu což, jsem ochoten o vině demokracie na šíření fašismu debatovat, ale docela by mě zajímalo, pokud tedy autor tento postoj skutečně zastává, jestli by byl ochoten dotáhnout takový názor až do logických důsledků. Například když si u sousedů zvolí Jörga Haidera , má naše demokracie povinnost jít a udělat tam sousedům pořádek?
Komentáře
500 stran? A sakra... (aTeo ;) - Mail - WWW) Vloženo 18.09.2005, 16:47:04
Občas mám problém přečíst některé spoty v blozích, nikdy jsem nedočetl Babičku od Božky Němcové a takových restů mám nepčítaně. Na druhé straně Marxův Kapitál jsem přečetl celý... ;) Někde se stala chyba a já zaboha nemůžu přijít na to, kde?!
http://www.strat.cz/Rexter/infor.php?id=35
Pro některé blogspoty .. (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 18.09.2005, 17:12:58
.. (včetně některých mých) je někdy moc i 500 slov ..:o)) Ale díky za odkaz, alepoň vím že nejsem jediný kdo má dojem, že autor ve svém svatém nadšení občas malinko přestřeluje.
Přidání komentáře...

