DOMŮ
8.06.2005
Nesnesitelná lehkost války
Nedávno jsme tady debatovali o tom, kolik lidí si asi ještě vůbec někdy vzpomene na Zdeňka Adamce . Moc jich asi nebude , lidé vesele zapomínají někdy i na děsivější věci s daleko větším dosahem. Co třeba takové Kosovo?Vzpomínáte si? Naše země byla v NATO sotva pár dní a na Zemanovu vládu najednou padlo něco, co jí vždycky šlo hodně špatně, tedy povinnost se rozhodnout. Během několika málo hodin musela oznámit našim čerstvým spojencům jestli je v akci podpoří a jestli zároveň povolí přelety spojeneckých letadel nad našim územím. Vláda tehdy nechtěla rozhoupávat loď chvilku po té co na ní byla vpuštěna, na akci kývla a její předseda, který postavil celou svou kariéru na okázale drsňáckém chování , pak projevil takový nedostatek odvahy, že si ani netroufl vystoupit v hlavní zpravodajské relaci a vyložit národu , že se defakto ocitl ve válečném stavu a proč.
Já sám jsem byl tehdy opatrným zastánce intervence , vycházeje především z toho, že taktiku „kdo nic nedělá , nic nezkazí“ už velmoci vyzkoušely v bývalé Jugoslávii bezpočtukrát , s výsledky stejnými jako v Mnichově, tedy nevalnými. Kromě toho jsem přesvědčený, že na Miloševiče v Haagu a Saddáma v bagdádské base, je rozhodně lepší pohled, než na Castra v Havaně a Kim-čong-ila v Pchjongjangu. Když jsem si tedy dnes připomínal kosovský konflikt knihou Michaela Ignatieffa ; Virtuální válka, mluvil mi její autor, opatrný intervencionalista jako já, místy doslova z duše.
Michael Ignatieff se narodil v Kanadě, vyrůstal v Jugoslávii , studoval v Torontu i na Harvardu a dnes žije v Londýně. Pokud se někdo s takovým životopisem stane žurnalistou, analytikem a politologem, lze od něj očekávat velmi slušný rozhled a nadhled, dokonce si troufnu říct, že nadhled a rozhled takového formátu, jaký v české kotlině najdeme jen zřídka. Knihou Virtuální válka takové předpoklady rozhodně potvrzuje.
Přesto, že Ignatieff je z morálních důvodů zastánce intervence, rozhodně není zaslepený. Stručně , se znalostí věci , rekapituluje genezi kosovské války,přičemž ovšem nezastírá nejzásadnější západní strategickou chybu , totiž naprostou neschopnost prohlédnout předem Miloševičův plán „Koňská podkova“ , který nejtvrdší etnické čistky spustil teprve pod pláštíkem spojeneckých úderů, díky čemuž se Miloševičovi podařilo přesvědčit mnohé evropské diváky , včetně tehdejšího našeho předsedy sněmovny Klause, že v Kosovu nebylo běženců bez bombardování.
Autor , se na rozdíl od mnoha jiných zastánců spojenecké akce, vůbec nebojí ukazovat na diskutabilní praktiky ve výběru cílu, kdy všechny cíle pro nálety NATO musí schválit komplikovaná mašinérie , zahrnující nejen strategické a taktické posouzení, ale pečlivé vyhodnocení sekundárních škod a možného právního dopadu a zároveň paralelně vedle této pečlivě kontrolované akce NATO, podniká výhradně americký personál s výhradně americkým materiálem , operace pod výhradním americkým velením a při těchto operacích jsou odvážnější seznamy cílů sestavovány jen a pouze v Bílém domě. Díky téhle informaci jsem se vlastně až s odstupem šesti let dozvěděl, že nad bývalou Jugoslávií tehdy nezuřila jen jedna válka ale vlastně dvě.
Podobných drobných ale důležitých doplňujících informací je v knize mnohem víc, než by člověk od relativně útlého díla čekal. Ale ještě daleko důležitější než podobné informace, jsou pronikavé úvahy o politických mechanismech , jakými demokracie získávají od svých občanů souhlas s vedením podobných válek, úvahy o mezinárodním právu , návrhy na změny tohoto práva , autor se snaží naznačit kudy by se měli demokratičtí politici ubírat, aby snáze získávali skutečnou a nikoliv jen morální legitimitu pro podobné zásahy. Což jsou pole, které jak je vidět na příkladu Iráku , dál zůstávají ležet ladem a tudíž se „vojensko-policejní“ akce proti diktátorským režimům odůvodňují četnými , skutečně vznešenými ideály, ale právně bohužel, dál visí ve vakuu.
Samotný titul knihy se pak váže především k závěrečné části, kde se autor snaží upozornit na možná úskalí moderních válek , vedených prakticky bez jakýchkoliv obětí (ve všech smyslech toho slova) na straně útočníka. Především upozorňuje na trhliny které vznikají ve starém pořekadle o tom, že zavedené liberální demokracie neválčí zdaleka tak často jako autoritářské režimy. Podaří-li se technologii moderních válek vylepšit natolik, že z rovnice zmizí drtivá většina těch nepopulárních plastikových pytlů , mohli by i liberální demokracie válčit daleko ochotněji. Jestli by to ovšem zaručilo bezpečnější svět, to není tak úplně jisté a autor před podobnou nesnesitelnou lehkostí válčení dost důrazně varuje.
Právě díky tomuto opatrnému přístupu je pro mě snadné se s autorem ztotožnit, také věřím ,že intervence je lepší než nicnedělání , ovšem za předpokladu, že pokud už dovolíme svým politikům dělat špinavou práci, je také potřeba na ně hodně přísně dohlížet, protože by se jim to rochnění ve špíně mohlo zalíbit. Mám dojem ,že tohle velmi dobře chápali Britové, když hned po válce odstavili od moci Churchilla. On byl sice nepopiratelným vítězem a Britové mu nepochybně byli vděční, ovšem zřejmě si podle nich příliš dlouhou dobu hrál s takovými hračkami jako je velkokapacitní bombardér a to je záliba obtížně slučitelná s mírem.
A mír se pochopitelně po válce stal nesmírně ceněnou komoditou.Někdy dokonce tak ceněnou , že v korespondenční debatě s Ignatieffem , která je součástí knihy, Robert Skidelsky , člen sněmovny lordů, na podporu doktríny nevměšování , pronese zcela vážně míněnou větu: „Vy možná stavíte spravedlnost výš než mír. Pokud ano, tak se nedohodneme.“ Docela by mě zajímalo, jestli ctihodný lord je schopen či ochoten domyslet toto tvrzení do všech důsledků. Mír i za cenu nespravedlnosti?! Vážně až tak?
Komentáře
(anjin - Mail - WWW) Vloženo 08.06.2005, 09:32:51
no svet podle sira skidelskyho bych asi zazit nechtel ...
pekny clanek, diky za tip na zajimave cteni.
(Kverty - Mail - WWW) Vloženo 08.06.2005, 10:48:21
Jak jsem rada, ze nejsem na miste Roberta Skidelskeho. A ze nemusim rozhodovat, co je spravedlnost. A co je mir.
(Alka - Mail - WWW) Vloženo 08.06.2005, 10:51:13
Ten citát vytržený z kontextu nemá cenu komentovat, to je ten nejstarší rétorický faul.....
Děje v Kosovu měly historický vývoj. Už nejpozději v roce 89-90 bylo zaděláno na vše, co nevyhnutelně následovalo (vraždění Srbů, oboustranné čistky, srbští uprchlíci, albánští uprchlíci, kteří se báli albánských teroristů víc, než srbské armády) . Miloševič nic nezměnil, jen sehrál roli, kterou by na jeho místě sehrál i Nyloševič či Piloševič. Mohl dělat něco jiného ?!
Albánská většina byla v rámci globálního boje o zeslabení velmocenského vlivu S.Svazu, později Ruska, zneužita ze zahraničí. Napřed ponoukána, podporována, instruována, vyzbrojována, pak terorizována. Těmi, kteří se nikdy netajili tím, že "spravedlnost bude nastolena jakýmikoliv prostředky", mohu-li tak odehrát ten faul, zmíněný v ůvodu. A prosím, najdete mi v celé lidské historii někdo jediný případ, kdy vítěz neshledal vinu na straně poraženého ? A že to byl v Kosovu boj "na férovku", co ?
Virtuální válka... (aTeo ;) - Mail - WWW) Vloženo 08.06.2005, 11:18:31
Viděls´ "Vrtěti psem"?
http://pes.internet.cz/film/wagdog/wagdog.htm
Idealismus (Lukáš Lánský - Mail - WWW) Vloženo 08.06.2005, 14:30:38
Skidelského výrok má svou logiku v tom, že se dá mnohem přesněji zjistit, kdy platí mír, než kdy platí spravedlnost. To je dost důležité v dnešní době, kdy obyčejný člověk nesleduje politiku a není tak ve volbách schopen reflektovat činnost volených zástupců, takže podmínka Binárního Ládina o kontrole této opatrné intervencionistické strategie je strašně těžko naplnitelná.
K tomu výroku (David Jaša - Mail - WWW) Vloženo 08.06.2005, 17:45:14
Při přečtení výroku lorda Skidelského jsem si vzpomněl na pár událostí: obsazaní demilitarizované zóny kolem Rýna Němci, "anšlus" Rakouska, mise lorda Runcimana v ČSR a následná Mnichovská konference - reakce na ty první dvě a chování velmocí během těch druhých dvou se řídily právě tím. Že by se někdo nebyl schopen poučit z dějin? Běhá mi z toho mráz po zádech.
2 anjin (Kamojedov - Mail - WWW) Vloženo 08.06.2005, 19:24:31
Ale v takovém světě přeci všichni žijeme! Výměna spravedlnosti za mír je základní princip udržující v chodu moderní civilizované státy a narážíme na ni dnes a denně - už proto, že spravedlnost je morální soud a ten se naneštěstí dá v sekulární společnosti nastavit celkem libovolně.
Názorný příklad jsou progresivní daně. Tyranie ještě před 150 lety naprosto nemyslitelná, ale přes jejich evidentní nespravedlnost udržují lůzu v klidu, a tedy vykupují mír.
Podobně je na tom samotná posvátná kráva demokracie. Většinová volba není o nic spravedlivější než autokracie (na řadě případů lze ostatně ukázat, že často je tomu naopak), a její výhoda je hlavně v znažším uchování většinou snášeného míru.
Ostatně - co jiného než ukázková výměna spravedlnosti za mír bylo polistopadové dění v Česko(-)slovensku?
Chce to trochu projet se (ZdeněkV. - Mail - WWW) Vloženo 08.06.2005, 23:49:40
Chorvatskem a poté Srbskem a bezprostředně vnímat, jaký packal Miloševič vlastně byl a jak dokonale jeho chybných tahů využil Tudžman v Chorvatsku a následně Albánci v Kosovu.Jiná věc je uvědomit si na místě, jak dokonale se "vrtělo psem", až by se jeden obával, že Srbové jsou snad i kanibalové. Podotýkám, že coby poloviční Chorvat jsem až do loňské návštěvy Srbska žil v té nejupřímnější nenávisti vůči "Srbákům".Dnes se jim za to v duchu omlouvám.Každá země má své lumpy a přijdou-li k moci v době, kdy se to těm chytřejším "vrťosocasníkům" někde venku za čárou hodí,chraň ji Všemohoucí.
rétorický faul a jiné poznámky (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 09.06.2005, 00:23:49
Musím se trochu ohradit proti výrazu rétorický faul. A to hned ze dvou důvodů. Zaprvé, Už samotná kniha bohužel neobsahuje žádný dovysvětlující či rozšiřující kontext, prostě proto , že debata se v tom bodě bohužel nezastavila a pokračovala dál jiným směrem. Mě samotného by moc zajímalo (a také jsem to v hned v článku uvedl) kam až by pan S. byl ochoten svůj výrok hájit a zdali ho skutečně mysle tak absolutně jak vyzněl. Je to totiž výrok krutě šokující svou otevřeností , něco jako když Kamojedov napíše o progresivní dani, že udržuje lůzu v klidu a tudíž vykupuje mír. Většinou totiž bývá zvykem podobná tvrzení balit do milosrdných frází. Že si kamojedov bude stát za svým , s tím celkem počítám, jestli by palbu případných doplňujících otázek vydržel i pan S. to bohužel netuším a nemám to odkud vyčíst.
A za druhé, já nejsem politik, jsem tudíž naprosto nezávislý na tom jestli se mi podaří kohokoliv přesvědčit o čemkoliv. Nemám tudíž potřebu si vypomáhat nějakou nefér argumentací.
Jinak si nemyslí, že hlavním problémem při rozpoznávání spravedlnosti je na Balkáně sekularizace, jako spíše naše chronická neschopnost odlišit na tu dálku fakta od fikce (myslím že to trochu potvrzuje i komentář ZdeňkaV.) Snad nikde jinde ,než právě na Balkáně , neexistuje tolik věrohodně znějících a přitom se navzájem vylučujících alternativních výkladů reality. Dobře to ilustruje například novela Vuka Dražkoviče: Nůž. Je to sice beletrie ale tu zvláštní atmosféru, myslím ukazuje dobře.
Pak bych chtěl ještě říct, že sice je pro nás obtížné kontrolovat naše volené zástupce , ale říkám si že je rozhodně lepší se snažit o větší efektivitu oné kontroly, než naši nízkou schopnost kontrolovat naše zaměstnance používat jako další záminku, proč při krizích balkánského typu raději sedět a nic nedělat. (koneckonců, lepší kontrola nad politiky se nám hodí i na jiné věci)
Vrtěti psem jsem viděl a dokonce jsem i četl knižní předlohu (až si vzpomenu jak se jmenovala a kdo ji napsal, snad t osem dodám) a ta je ještě zábavnější, že film, protože se jako předem domluvenou snaží ukázat první válku v zálivu. Mám k tomu filmu jen malý postřeh. Většinou se moc moc líbí právě odpůrcům různých intervenčních akcí a rádi na něj poukazují. Ovšem tím napůl spikleneckým pomrkáváním, a rozšiřováním podprahového vzkazu: "vždyť je to všechno jen taková hra režírovaná z Hollywoodu", jen prohlubují bagatelizaci celé války a tím vlastně jestřábům usnadňují její vedení. Sranda ,co?
Uh… pokud jsme na něco důležitého zapomněl, tož se nestyďte připomenout.:o) Zatím Good night:o)
Omluva (Alka - Mail - WWW) Vloženo 09.06.2005, 08:47:04
Rétorický faul. Přehlédl jsem, že šlo o korespondenční debatu. To zásadně mění hodnocení. Omlouvám se.
(binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 09.06.2005, 08:57:20
V pohodě, stane se..
Já jsem si ještě jednou našel příslušnou pasáž, ve které lord S. vysvětluje, že podle něj jsou mírové vztahy mezi zeměmi tím hlavním o co je potřeba usilovat. Jestli existuje nějaká hranice , za kterou už by své tvrzení modifikoval, bohužel nevím a strašně rád bych se ho na to zeptal. A docela by mě zajímalo, jestli v zemích ,které nemají naši zkušennost ,taky tahle věta tak bije do očí. Jak už tu někdo poznamenal, já sám jsem si taky ihned vzpoměl na lorda Runcimama a k čemu to všechno vedlo.
(David Jaša - Mail - WWW) Vloženo 09.06.2005, 21:14:46
Ten výrok mi připadá o to pikantnější, že jej napsal právě jeden z představitelů země lorda Runcimana a premiéra Chamberlaina.
(K - Mail - WWW) Vloženo 11.06.2005, 10:29:55
To není náhoda. Británie má dlouholeté zkušenosti se správou území obydleného znesvářenými kmeny.
O moudrosti lorda Runcimana ostatně svědčí fakt, že jeho návrh byl na druhý pokus v posledku trvale zrealizován a již šedesát let úspěšně funguje. Záměna vítězného náčelníka je - jak snadno nahlédneme - z hlediska systémovosti navrženého řešení jen jinou okrajovou podmínkou modelu.
(tyna - Mail - WWW) Vloženo 12.06.2005, 15:04:51
Nezapojuju se do debaty, chci jen ocenit, ze posledni doby se ladinovi dari vystihnout skvely temata ktery sou a) dostatecne kontroverzni, aby se o nich dalo debatovat b) sou mediama dost prehlizeny.Jen tak dal!!!(skoro ztracim despekt vuci technicky vzdelanejm)
(binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 12.06.2005, 23:50:57
Díky díky.:o)) A ono je to s těmi tématy (a s mým psaním obecně) , že zkrátka píšu o otm co mě zajímá , což někdy může být významné tma a indy naprostá ptákovina.:o) Takže nemůžu dost dobře zaručit, jestli se tu skutečně objeví minimálně jednou týdně nějaký chválihodný článek. Záleží to na okolnostech a je to tudíž tak trochu loterie..:o)
Vrtěti binárním ládinem (Honza Červenka - Mail - WWW) Vloženo 01.10.2005, 23:42:20
Celý konflikt (nebo série konfliktů) v bývalé Jugoslávii provázející její desintegraci byl od začátku až do konce (a daleko za něj) provázený naprosto neuvěřitelnými mediálními manipulacemi, vedle kterých ta vtipná hollywoodská nadsázka Vrtěti psem (předlohu napsal Larry Beinhart a jmenuje se "American Hero") působí jako čajíček. Lidem se dá namluvit cokoli, pokud až po uši nevězí v realitě, která to, co je jim namlouváno, nemilosrdně popírá. Když chcete ztrácet čas čtením propagandistických slátanin profesionálních apologetů "humanitárních" (i jiných) amerických vojenských intervencí, jako je Michael Ignatieff a jeho "Virtuální válka", prosím, je to vaše věc. Ale možná by nebylo trochu od věci trošku sledovat dění. Ona totiž ta slavná operace "Koňská podkova" (správně by mělo být pouze "Podkova"), kterou se on ohání a kterou tu vy vesele zmiňujete, je totiž dávno - od roku 2000 - beznadějně profláknutý podvrh, který si vymyslela a vyrobila německá vláda z podkladů pocházejících od bulharské tajné služby. Detaily a pozadí celého podvrhu rozebral a uveřejnil bývalý německý brigádní generál a v roce 1998 jeden z pozorovatelů v rámci mise OBSE v Kosovu Heinz Loquai v knížce s názvem "Der Kosovo-Konflikt, Wege in einen vermeidbaren Krieg." vydané v roce 2000. Pěkně to přitom zvorali, když Joschka Fischer a Scharping zasvěceně vykládali o tom, že dotyčná operace je v Bělehradě známá pod srbským názvem "Potkova". Problém je, že "potkova" je chorvatské slovo, nikoli srbské. Srbský termín pro podkovu je "potkovica". Je to faux pas, ale němečtí páni spin doktoři koukli do špatného slovníku. Hádám, že tohle by se Robertu DeNirovi alias Conradu Breanovi nestalo...:-)
Přidání komentáře...