DOMŮ
7.04.2005
Úklady, láska, ale hlavně asi nepochopení
Na Stavovském divadle je myslím něco zvláštního. Má svůj křišťálový lustr a haldu pozlaceného sádrokartonu, ale chybí mu vznešenost Národního. Snaží se o vlastní výraz, ale chybí mu solidnost Vinohrad. Možná díky tomu ani o jedné z her kterou jsem tu kdy viděl , nemůžu s čistým svědomím říct, že by byla stoprocentní. Hluboko pod plným počtem bodů uvázla i hra Úklady a láska od Friedricha Schillera.Pravdou ovšem je , že zatímco vynikající Cestu duchů zabil finální výstup Miluše Šplechtové, a solidní Na miskách vah pokazil pouze jeden jediný, příšerný režijní nápad s Furtwänglerovým monologem na výtahu, tak režisér Jan Nebeský nasměroval Úklady a lásku k potížím od samého začátku a to především od chvíle , kdy se rozhodl dialogy sice ponechat v původním tvaru, ale celou výpravu přestěhovat do současnosti. Bohužel, vykouzlit stejný zázrak ,jako když Baz Luhrmann zmodernizoval Romea a Julii se Nebeskému nepovedlo.
Dvěstědvacet let starý text se doslova tříští o betonově šedý můstek, umístěný uprostřed jeviště a obdařený skleněnými a nerezovými doplňky. Středem můstku vede lesklá tyč , jak vypůjčená z požární stanice a mladšími herci občas požárnicky používaná. Na předscéně bazén, díra s chromovými schůdky vyplněná molitanem. Za scénou obří plátno na kterém se po celou dobu představení vlní ocelově šedé moře. Na břehu tohoto moře, za skleněnou vitrínou hlavního jeviště, od začátku do konce, tančí dvacet studentek v rytmu tichého ale naléhavého drumm&bass. A za zvuků té monotónní taneční hudby se odvíjí příběh ne nepodobný příběhu nejslavnějších Shakespearových milenců. Ano, je to tragedie! Schillerova hra i Nebeského režie.
Zápletku o otcově snaze přimět syna k politicky výhodnému sňatku je v dnešních kulisách velmi obtížné brát vážně a ještě ke všemu prakticky všichni v téhle hře neustále přehrávají. Jejich láska je nejláskovatější , patos nejpatetičtější a intriky nejintrikovanější. Jelikož například takový Ondřej Pavelka nebo David Prachař jsou docela obstojní herci, tak předpokládám, že tenhle způsob hraní po nich někdo vyžadoval. A autor hry to asi nebyl, Schillerovi by rozhodně slušela větší uměřenost a civilnější výraz. Pak by se možná člověk dostal postavám pod kůži, takhle spíše místy až popuzují.
Nejhůř asi maršál Ondřeje Pavelky, kterému dokonce z naprosto nepochopitelných důvodů režie nařizuje odehrát jednu scénu v kostýmu transvestity. Vrcholem téhle scény je strkanice, kterou kostým nevydrží a pohotovému diváku je dopřáno zjištění, že pod ním pan Pavelka nemá ale lautr nic. Jako režijní záměr je to neotřelé, pro herce asi nepříjemné a jako divácký zážitek především nepochopitelné. Touhle větou by se asi dala charakterizovat ta hra celá. Ale berte to prosím jako názor amatéra. Ještě předtím , než jsme s paní Binární Ládinovou kvapně opustili druhý balkon, tak jsem nahlédl do přízemí, kde Vladimír Just (jo, to je ten z Katovny) usilovně tleskal. Takže to taky klidně mohla být skvělá hra! No uvidíme. Budu se teď pár dní rozhlížet po kulturních magazínech a třeba si budu moci s panem Justem porovnat zápisky.
Komentáře
Just (Alézi - Mail - WWW) Vloženo 07.04.2005, 03:15:54
Pana Justa mám celkem rád, i když některé Katovny byly mimo můj rámec chápání. Pan Just je divadelní kritik (a šéfredaktor Divadelní revue), ale také se léta aktivně zajímal o problematiku kácení na Šumavě. Ale nejvíce si pamatuji, jak v jednom článku o zábavě a humoru posledních let moc hezky psal o Felixi Holzmannovi - jehož humor označil za geniální a špičku zábavy, s nímž se dnešní baviči a trapáci typu Novotný, Tele tele, aj. nemohou vůbec srovnávat. S tím rád souhlasím.
Rád bych viděl tedy jeho a Tvé zápisky vedle sebe... :-))
Binarni, (galahad - Mail - WWW) Vloženo 07.04.2005, 06:09:28
abych pravdu řekl, ony podivné tendence některých režisérů upravovat hru nějakého uznávaného klasika k obrazu svému, neuznávám za vhodné. A to hned ze dvou důvodů. Prvním je taková jedna dotěrná myšlenka, která mne napadá vždy, když něco takového vidím a sice, že režisér strašně moc touží v historii divadelnictví stanout po boku právě takových osobností, jako Schiller nebo Shakespeare. A protože v tom zápalu mnohde věci nedomýšlejí, jinde nedomyšlenosti hodlají prodat jako umělecký záměr, hra tím samozřejmě trpí...
Druhým důvodem, proč takové úpravy nerad je prostý pocit, že tím ten režisér původnímu autorovi hry vzkazuje něco ve smyslu: "Ty jsi blbec, nic neumíš, tak se pojď podívat , jak se to dělá..." Obrazně samozřejmě...
Vezmu-li to zkrátka - hru jsem sice neviděl, nicméně z přečteného mám silný dojem, že jsem o nic nepřišel a v její kritice bychom se nejspíš shodli...
absolutně souhlasím, (dáma s laufem - Mail - WWW) Vloženo 07.04.2005, 08:00:47
původně jsem si myslela, že jsem nechápající konzervativec. Don José, telefonující z jeskyně, byl pro mě nemilým překvapením a dítko dodnes zná Dalibora pouze audio.Pojetí Vítka coby homosexuála a práce žalářníka Beneše na PC pro mě byla nestravitelná, takže jsem se rozhodla, puberťákovi obzory nerozšířit.
Umění (aTeo ;) - Mail - WWW) Vloženo 07.04.2005, 12:06:51
je oblast subjektivního projevu, jeho kritika rovněž. Pokud si jakékoliv dílo najde své diváky, čtenáře či posluchače, má právo na (třeba i nesmrtelnou) "kariéru". Pro mě je nepřijatelná pouze situace, kdy mi někdo vnucuje svůj názor - ať už na umění nebo cokoliv jiného. Tady u tebe jsem ten pocit nikdy neměl...
P.S.: Potvrzuju, že poslední věta byla pochvala :)
Aktualizace či neaktualizace ? (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 07.04.2005, 16:52:07
Já si myslím, že to nejde generalizovat , u některého textu je aktualizace možná a snadná u jiného třeba velmi nelehká, ale odmítat modernizování starých témat paušálně, to bych asi nechtěl. Už třeba právě kvůli filmu Romeo a Julie (viz link) který se mi líbil. Totiž dějová linie příběhu o milencích z Verony (tedy dva mladí lidé se do sebe zamilují navzdory faktu, že rodiče se na smrt nenávidí) je natolik univerzální, že ani dnes takový příběh nemusí působit nevěrohodně. Jsou tisíce rodin které v sobě živí staré křivdy, vleklé spory , případně jsou jejich náboženství natolik neslučitelná, že případná láska jejich ratolestí v sobě skutečně může obsahovat tragický potenciál. Příběh Romea a Julie se tedy dá hrát doslova donekonečna , ve všech možný kulisách a variantách a pořád to bude dobrý příběh, jednou vyprávěný lépe jindy hůře , ale pořád zajímavý.
S Úklady a láskou je to trochu jinak. Tahle hra se hodně točí kolem společenských konvencí, které byly běžné před dvěstě lety , ale dnes už neexistují nebo ne v takové síle. Nelze tudíž celou hru aktualizovat tím, že si herci jen obléknou dnešní kostýmy a sehrají ten kus v současných kulisách. Pokud postavy v současných kulisách řeší problémy, které současníci už nemají a neznají, (a to je zároveň tak trochu polemika s aTeem) tak tím OBJETIVNĚ snižují věrohodnost celého představení . S výrokem, že umění a jeho kritika je věc subjektivní , tedy souhlasím, s tou drobnou výhradou, že občas se i v umění vyskytují objektivně špatně uchopená témata. A možná právě proto , že režisér tu hru takhle znevěrohodnil, tak mě osobně tak trochu unikal smysl všech těch fičur okolo. Kteréžto fičury se ovšem někomu jinému mohly klidně líbit a já budu ten poslední kdo mu bude kazit radost..:o))
nejsem si jist (-fim- - Mail - WWW) Vloženo 07.04.2005, 18:34:35
ktereho Romea a Julii myslis, ten link se jaksi nevydaril. Ale prepokladam, ze jde o ten genialni film Franca Zeffirelliho. A je-li tomu tak, nedivim se. To je totiz dokonaly priklad toho, jak dilo zmodernizovat, nove a po svem vylozit a pritom neznasilnit. V tom, podle meho, je cely problem.
Spousta divadelniku totiz ke hre pristupuje: udelame to jinak, sice jeste nevim jak, ale...
Za spravny pristup pritom povazuji: cim dal vic me laka zkusit udelat hru XY tak, ze...
Jinak, samozrejme, ma naprostou pravdu aTeo s tim, ze pokud si dilko divaky najde, ma pravo na zivot. Potiz je, ze pokusnici-li takto nekdo, zaroven nemuze nekdo jiny realizovat neco jineho (spotrebovava se prostor, cas i penize). A je-li pak vysledek takovy, o jakem Binarni pise, clovek se musi ptat, co jineho se kvuli tomu na prknech neobjevilo.
Romeo a Julie (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 07.04.2005, 18:45:34
Já jsem měl na mysli link přímo nahoře v textu článku , jde o zpracování s Leonardo DiCapriem. Na tomhle filmu se mi líbí skvělá obrazová stylizace, pistole popsané jako meče , líbí se mi černý Mercuicio a když se hned v úvodu objeví televizní hlasatelka a z plnou vážností pronese: "Dva rody, stejně staroslavné oba, zas ženou spor svůj na nůž a zase v občanských rebeliích teče občanova krev" tak mám pocit že vidím zjevení..:o)) Propojení starého textu s novým obrazem je pro někoho možná dost síla, ale já to beru jako příjemnou a nevšední podívanou.Přiznám se že Zeffirelliho verzi jsme neviděl, nedovedu tedy posoudit. Stejně jako nedovedu posoudit moderního Dalibora, opera mě příliš neřirostla, takže neznám ani jedno zpracování. Ale hooooodně se mi líbí ten postřeh o metodě: Uděláme to jinak ,sice ještě nevím jak .... IMHO je přesně tohle případ Úkladů a lásky.
Prehravani (Jeden neznamej znamej - Mail - WWW) Vloženo 19.04.2005, 22:20:34
Ondreje Pavelku znam od hodne davna... dokonce jeste drive nez z dob kdy zacal hrat v legendarnim Rubinu. Tendenci k prehravani mel vzdycky, takze bych to spis tipoval, ze reziser nezvladl jej urezirovat - protoze Pavelka je osobnost se snahou o to prosadit se a rezirovat rezisery... (Davida Prachare neznam, ale jak znam Pavelku, mohl jej strhnout k tomuto vykonu rovnez.) Roztrzeni kostymu a odhaleni muzstvi bych povazoval na zamer: ledaze byste byl jeste na jine reprize, kde se totez nestalo... Ale od te doby, co jsem zazil v Rubinu narezirovane odbouravani se hercu v Revizorovi, cicham cicham certovinu, pardon pavelkovinu, temer vsude. Nechci mu krivdit, ale vsadil bych se, ze vytazeni americke vlajky v Prodane neveste je Pavelkuv napad :-))
(binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 20.04.2005, 19:10:02
díky neznámému známému za téměř zákulisní podrobnosti. Viděl jsem jen jednu reprízu, takže těžko říct jak to s pavelkovinou bylo, třeba se tu časem objeví nekdo, kdo jinou reprízu viděl a o viděné(ho) se s náma podělí..:o))
Uklady uklady.. (Jarca - Mail - WWW) Vloženo 07.05.2005, 21:51:21
Zdravim vsechny,jsem jednou ze v rytmu se zmitajicich divek a kamaradkou pana rezisera, pripadne dotazy rada zodpovim:-)Velrybam zdar a molitanu obzvlast!
Přidání komentáře...