DOMŮ
4.04.2005
Léta běží , člověk stěží zpomalí svůj krok, občas objeví se asynchron!
Písnička Léta běží od Michaela Kocába , ze které jsem si vypůjčil text titulku, je po téměř dvouleté přestávce opět číslem jedna v mé soukromé hitparádě. Opět vévodí mé privátní kompilaci empétrojek sestavené na cesty z práce a do práce a vlastně díky jejímu opakovanému poslouchání vznikla tahle glosa, která se sice týká moderní kultury, ale přitom se v ní téměř celou dobu mluví o starém Egyptě.Starověký Egypt, byl jedním z prvních míst na zemi, kde civilizační usilování člověka vyvinulo pokročilou vládní mašinérii, komplikovanou teokracii ,rozsáhlý systém nucených prací , písmo a daně. Ačkoliv původní obyvatelé Egypta byli někdy v sedmém století téměř bezezbytku převrstveni Araby , nemalá část jejich dědictví žije dodnes. A když říkám žije, myslím skutečně žije, nikoliv že je pouze vystavováno zraku turistů ,zejména v onom obřím muzeu pod širým nebem, jemuž kraluje čtyřiapůltisíce let stará Cheopsova pyramida, která tu bude stát ještě i v době , kdy Empire State Buliding už dávno ne.
S živým dědictvím po starých Egypťanech se potkáváme téměř všichni a téměř denně. Ačkoliv základní surovinou pro výrobu papíru je dnes v lepším případě jiný papír a v horším případě dřevo, v nemálo jazycích se výraz pro papír odvozuje od nilského rákosí. Mluvíte-li tedy o doplnění papíru do své laserové tiskárny, používáte slovo které možná už šest tisíc let skrze mnohé jazyky křižuje dějinami. A nejen to, například takový staroegyptský kříž života dodnes slušně živí pěknou řádku klenotníků, výrobců bižuterie i obchodníků s kouzelnými amulety, stejně jako Tutanchamonova maska nebo Rachevova sfinga.
Tyhle živé drobnosti, spolu s obrovským množstvím nesmírně populárních muzeálních exponátů, jsou důkazem skutečné ohromující inspirativní síly egyptské civilizace, kterýžto fakt obzvláště vynikne když si uvědomíme, kolik států v historii vzniklo a zaniklo, aniž by během své existence dokázaly vytvořit něco, co přetrvá. Na druhou stranu je ovšem potřeba poctivě říct, že pro zachování vlastní kultury toho Egypťané udělali mnohem víc než kdokoliv jiný.
Egyptská společnost byla natolik kulturně konzervativní, natolik preferovala osvědčené formy před novátorstvím, že dnes každý laik celkem snadno správně určí egyptský původ nějakého artefaktu, ale jen skutečný odborník dovede takový artefakt zařadit také časově. Nevím, kolik z vás si kdy naplno uvědomilo, jaký nesmírně dlouhý časový úsek si historie vyhradila pro sjednocené království na Nilu. V přesných číslech panuje sice trochu zmatek, ale jen tak pro ilustraci bude asi stačit uvést, že první egyptská královská dynastie spadá někam do roku 3000 před Kristem, a poslední královna sjednoceného Egypta, Kleopatra, umírá roku 30 před Kristem. Ačkoliv někteří historikové už vládu Ptolemaiovců nepočítají do klasického období, které podle nich končí o nějakých třista let dříve ,za panování Alexandra Velikého, tak kulturně byl ještě za Kleopatřiny vlády Egypt skutečným Egyptem a můžeme tudíž směle mluvil o kontinuitě téměř tří tisíc let!
Taková stálost nemá v historii obdoby. A aby podivuhodností nebylo málo, tak v dějinách Egypta zejí minimálně tři fascinující mezery, takzvaná přechodná období, ve kterých došlo k totálnímu zhroucení vlády, rozpadu všech centrálních autorit a tím i ke ztrátě či rozmělnění všech sjednocujících kulturních faktorů. Nad malými kousky zbytků Egypta vládli lokální faraonci, či spíše jen náčelníci, mnohá místa byla zpustošena nájezdníky z nitra Afriky, upadala víra v moc egyptských bohů, ruku v ruce s všeobecným úpadkem šla bída a rozvrat a tím pádem i úpadek vzdělanosti. Písemných pramenů z těchto období máme tudíž poskrovnu.
Na tom by ještě nebylo nic tak divného, podobný úpadek z těch či oněch příčin postihl nakonec všechny velké říše starověku a jednoho dne nepochybně čeká i všechny dnešní supervelmoci. Pozoruhodné ovšem je , že Egyptská říše dokázala neuvěřitelným způsobem přežít svou klinickou smrt a po nějakém čase obnovit sjednocené království nejen v původním rozsahu ,ale, a to je to udivující, s původním obsahem! S přesnou datací přechodných období jsou pochopitelně opět problémy , nicméně orientačně lze říct , že první přechodné období trvalo 150 let, to druhé něco kolem 200 let a to třetí už víc než 300 let.
Už jen z těchto čísel by člověku poklesla čelist, ale aby bylo úplně jasné , k jakému téměř zázraku tu vlastně došlo, tak bude myslím dobré uvést jeden příklad z naší vlastní historie. Samostatné Československo vzniklo 28. října 1918 , tedy před téměř 87-mi lety a za tu dobu jsme nechybně zažily nemálo zmatků. A teď si představte , kdybychom se z čistajasna všichni dohodli, že to celé byl jeden velký omyl a že nejlepší bude vrátit se do náruče Rakouska-Uherska, se vším co k tomu patřilo, tedy nejen pod vládu habsburské monarchie ale i ke kultuře oné doby! K tehdejšímu stylu vládnutí, myšlení,k tehdejšímu náboženství ale i oblékání, ke stejné hudbě, architektuře i malířství. Tak přesně tohle udělali staří Egypťané a ne jednou ale třikrát a ne po nějakých osmdesáti letech ale po stopadesáti i více! Něco takového podle mého soudu už nikdy nebude dopřáno žádné jiné společnosti.
Jistěže egyptská kultura se také nějak vyvíjela a pozměňovala a jistěže diskontinuita přechodných období přispívala k těmto proměnám ale všechny tyto změny a proměny byly daleko menší ,než by odpovídalo podmínkám. V tomto ohledu ležíme nejen na úplně opačném břehu moře času, ale především na zcela opačném břehu oceánu životního stylu. Dnešní kulturní svět se nepochybně otáčí mnohem rychleji a rozhodně se necítím býti Kryštofem Kolumbem , když řeknu, že za zrychlujícím se střídáním všemožných módních vln lze najít rychle se otáčející kola kulturního byznysu. Popravdě, sám jsem už na tohle téma četl nemálo stesků, leč mával jsem nad nimi rukou, neboť jsem sám sebe považoval za imunního.
Věřil jsem, že dovedu rozpoznat Leoše Mareše, který může být slavný jen a jen proto, že blikající bedýnka vyžaduje rychlé střídání obličejů a na deklamujícího Leoška prostě přišla řada, od Michaela Kocába, jehož jistá proslulost je pouhým vedlejším produktem jeho skutečných schopností a dovedností, jeho reálného umu. Bohužel, mýtus mé vlastní imunity neprošel praktickým testem. V neustálé záplavě nových a nových melodií jsem já sám, na téměř dva roky zapomněl na píseň, bez které jsem v jisté době neudělal doslova ani krok. Ne, že bych tu píseň jen poodsunul někam stranou a poslouchal ji méně. Ne, já jsem si na ni prostě dva roky vůbec nevzpomněl a znovu se mi připomněla prachsprostou náhodou. Rádia ani televize ji už dávno nehrajou, a nebýt toho že na mě tohle cédéčko vypadlo při nějakém utírání prachu, mohla ta píseň zůstat zapomenutá ještě pár dalších měsíců a kdyby ten disk zapadl někam za skříň, tak jsem na ni mohl zapomenout na hodně, hodně dlouho a kdo ví jestli ne napořád!
Od té doby co jsem prohlédl vlastní sebeklam a uvědomil si na plno, že i já zapomínám na skvělé věci a nechávám je ve sklepě paměti zapadat prachem všednosti, od té doby kudy chodím, tudy přemýšlím, kolik skvělých písní, filmů , knih a třeba i obrazů jsem kdysi znal a ke své smůle už dávno neznám, protože mě je žádná náhoda nepřipomněla. Kolik skvělého tvůrčího potenciálu bylo zmarněno a zůstane pro mě neobjeveno, jen a jen proto, že se toho všude kolem děje tolik a přitom času máme tak málo. Ne , nejsem nějaký obzvláštní staromilec, nejsem z těch co křičí: „zastavte svět, chci vystoupit!“. Jen bych prostě ve svém vlastním, životě chtěl čas od času být více starým Egypťanem, než dnešním uspěchancem. Koneckonců, někdy mám dojem že role starého, pomalého až líného egyptského chrámového kocoura mi víc sedne k figuře.
Komentáře
:o))) (galahad - Mail - WWW) Vloženo 04.04.2005, 17:38:26
To s tím cédéčkem, bral bych to z té lepší stránky. Dostalo se mu podobné pauzy, podobné diskontinuity v užívání jako Egyptu a přesto se zase poslouchá a hraje stejně jako předtím...
Pokud jde o návrat k Rakousku-Uhersku, tenhle nápad a srovnání s Egyptem kulhá a to v tom smyslu, že oni se od ničeho vrátili k fungujícímu a hlavně SVÉMU státnímu útvaru, my bychom se ze svého vraceli do cizího pochybného područí...
Zkrátka - je to bordel, ale náš.
(binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 04.04.2005, 17:43:00
To srovnání s Rakouskem je jen ilutrační , aby lépe vyniklo, jak dlouhá cesta se dá za nějakých +/- 80 let ujít. A kromě kromě návratu k nesamostatnosti ten příklad tak trochu zanedbává i technický pokrok. No a to cédečko...to jsem sice "znovuobjevil"...ale kdo ví kolik jiných mi z pěmati zmizelo nadobro a přitom byly fajn
To zas jeden... (galahad - Mail - WWW) Vloženo 04.04.2005, 18:01:23
...nesmí tu diskontinuitu aplikovat na kdejakou maličkost. Já myslím, že ani takový Egypťan, jakkoliv to byl konzervativní staromilec, neplakal pro ztracený sandál... No pro ten možná ano, ale víte, jak to myslím, ne?
Polovinu mých znalostí (aTeo ;) - Mail - WWW) Vloženo 04.04.2005, 20:37:51
o starověkém Egyptu má na svědomí Mika Waltari a jeho geniální dílo: http://ateo.cz/frame/phpgal/pict//7.20.jpg
Ta druhá půlka mi patrně vysublimovala, poněvadž některé pasáže tvé svěží úvahy (o konzervativismu a úctě k tradičním hodnotám? ...mimo jiné...) mi cosi připomínaly. Ale co vlastně?!
Tak raději obrázek: http://ateo.cz/frame/phpgal/pict//4.489.jpg
Návrat ke starým pořádkům (mudd - Mail - WWW) Vloženo 04.04.2005, 22:32:35
No, já bych nerad zpochybňoval ten návrat k původnímu stavu, na slovo vzatý odborník rozhodně nejsem, ale nešlo spíš o návrat k tomu, co si představovali pod pojmem "původní stav" ? Něco jako když my se hlásíme k odkazu sv. Václava? Už jenom to, že se po těch přechodných obdobích změnil způsob pohřbívání o něčem svědčí. Taky pokud vím, božstva zůstávala stejná, ale v průběhu času přecházela na jiná ministerstva.
Někde jsem četl krásnou myšlenku: Pro moudrost platí obrácená perspektiva: čím je vzdálenější, tím se nám zdá větší.
Ale myslím, že chápu, co jsi tím příspěvkem chtěl říct :-)
PS: Vím o jedné civilizaci, která už skoro dva tisíce let udržuje kontinuitu nejvyššího pontifika. Sice i tam došlo k mnoha rozkolům, ale i tahle civilizace se vždy dokázala vrátit k původnímu jedinému pontifikátu ;-)
(binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 05.04.2005, 16:36:02
Taky nejsem na odborník který by si tu troufnul se přít o jednu svou každou představu o Starém Egyptě..:o)) Ale přesto si myslím, pohřbívání se měnil hlavně z praktických důvodů. Když bylo víc peněz , mastaba přerostla v pyramidu, když byla pyramida moc na očích a tudíž vykrádána ,přešlo se k pohřbívání do sklaních hrobů. Jistě že Egyptská společnost po přechodném obdobím nebyla úplně stejná jako před ním...ale určitě se jim povedlo zrekostruovat ztracenou kulturu daleko lépe, než komukoliv jinému. A co se týká nejvyššího poitifika
, mám pocit že římsko katolická církev se za ty dva tisíce let od Krista zěmnila bezmála ve svůj pravý opak. To, že má ovšem úctyhodnou nástupnickou linii je pravda.
(binanriladin - Mail - WWW) Vloženo 05.04.2005, 16:41:29
aTeo.. jestli ten otazník v závorce nebyl překlep pak odpověď je ano..:o)) Nevím čím to je, ale čím jsem straší, tím se minimálně jedno z mých já stává konzervativnějším... a zbytek osobosti schizofreničtějším..:o))
pro BL (mudd - Mail - WWW) Vloženo 05.04.2005, 21:22:17
no ja jen chtel naznacit, ze ta kontinuita muze byt jenom nase zdani. tim ze se na to koukame jen tak po nasem a treba prikladame vyznam jinym vecem.
Napada me takovy primer, mozna zavadejici: belochum se zdaji Cinani vsichni stejni a cinanum zase belosi
(binarinladin - Mail - WWW) Vloženo 05.04.2005, 21:40:37
Neřekl bych , že to je jen zdání. Podle mě mají egyptské artefakty prokazatelně "egypstký gezicht" a je těžké je zaměnit za ktrékoliv jiné artefakty. Přitom je jedno jestli dotyčný předmět pochází z první nebo z poslední dynastie i laik snadno pozná, že jde o egypský styl. Od jednotícího stylu se začal odchylovat například Achnaton , který propagoval nejen monoteismus , ale i jiné, nové umění. I když jasně vychází z egypstké "klasiky" je to už kro jiným směrem a IMHO viditelný na první pohled. Například tady je vidět krok od stylizace ve strnulých pózách k většímu realismu
http://www.geocities.com/acplc/images/Achnaton.jpg
Stejně tak zobrazování slunečníího kotouče Atona bylo za Achnatonovy vlády velmi "neklasické"
http://www.egyptenrejser.dk/image/30.jpg
Jakmile byl ovšem Achnaton svržen, následoval úprk zpět ke klasickému stylu.
Zdá se mi, že speciálně Achnatonovů příběh demonstruje egypskou nelibost k novotám velmi velmi dobře. Je sice pravda, že kacířského faraona prohlásily za neexistujícího hlavně kněží jím zavrřených kultů, ale těžko by se jim podařilo jeho vliv na umění tak dokonale vymazat, kdyby celá egyptská společnost neměla velkou vůli k setrvačnosti.
ROPA (Alfons - Mail - WWW) Vloženo 24.04.2005, 07:11:13
Příští rok vrcholí těžba ropy. Pak bude jen klesat z počátku jen mírným tempem asi -2% ročně. Později se bude pokles těžby zrychlovat. A bude návrat zpět proti naší vůli. Ceny půjdou nahoru, životní úroveň dolů a jsme v době Francka Josefa. Připravte si špuntovky, vyrazíte bojovat o ropná pole. Ale nevěřte tomu, zásoby ropy jsou přece nevyčerpatelné a když tak se bez ropy klidně obejdeme.
Přidání komentáře...