DOMŮ
28.02.2005
Může se to stát i vám aneb sestavte si svého gaunera.
Jsem si vědom, že tvrzením , může se to stát i vám , zpravidla začínají takové historky či příběhy, které se vám zaručeně vyhnou, protože příhody typu: „může se to stát i vám“ se zásadně odehrávají jen a pouze ve filmech či knihách. Nicméně zkuste si jen na maličký okamžik představit, jak v poklidném odpoledni kráčíte centrem města. Je přesně tolik hodin, že putující cirkus uspěchaných uprchlíků z práce ještě nevyrazil pro svou dávku odpoledního stresu a uondaní turisté už přestali šplhat po místních pamětihodnostech, ale ještě nezačali bořit noční kluby. Zkrátka, všude kolem líný, mírně ospalý klid, který je z čista jasna rozmetán na tisíc kousků krátkou sérií vzteklých , štěkavých výstřelů hned z několika palných zbraní.Zvuky výstřelů zastaví krev ve vašich žilách, takže doslova zkameníte a nejste schopni jediného pohybu. Jen oči těkají ze strany na stranu až se zastaví o skleněné , otáčivé dveře na vrcholu dlouhého schodiště, dveře , které patří největší bance široko daleko, což je místo ze kterého nepochybně vyšla ona série výstřelů. Stojíte tam jako sloup a dříve než sebezáchovné instinkty odeženou tělo kamkoliv do bezpečí, se dveře do banky několikrát otočí a než se nadějete , přímo proti vám se o zlom krk řítí trojice chlápků s černými maskami na obličeji, každý z nich má na rameni černou sportovní tašku a v ruce nepochybně rozpálenou , hrozivě velkou pistoli. Dva kolem prosviští tak blízko , že vás málem porazí. Ten třetí se o chviličku zdrží, protože ještě než dojde k vám , tak se zastaví, otočí se směrem k bance, nonšalantním , ladným pohybem namíří pistoli na vchodové dveře, a několikrát vystřelí, aby tak alespoň na malinkou chvilku pozdržel okamžik, kdy si bankovní ochranka troufne vyběhnout na ulici. Pak teprve se protáhne kolem vás.
Vaše tělo, kterému začíná pomalu docházet, že to asi přežijete, vám dovolí se malinko pootočit, takže vidíte jak první dva gauneři už sedí v nastartovaném super sportovním bouráku. Třetí se k nim přiřítí, na zadní sedačku hodí nejprve ranec s penězi , pak pistoli a pak si najednou strhne z obličeje masku a před tím, než sám naskočí do auta a zabouchne dveře , se ještě naposledy obrátí a svůj pohled na malý zlomek okamžiku upře přímo na vás!
Vzápětí motor auta zaburácí, od pneumatik se zakouří a povedený trojlístek zmizí za nejbližším rohem. Znovu začínáte normálně dýchat. Uvědomíte si, že všude kolem se rozhostilo děsivé ticho, které mizí stejně pomalu , jak pomalu se vzpamatováváte s leknutí. Za chvilku vám dojde , že ti tři se už rozhodně nevrátí a začnete mít úlevný pocit, že už je po všem. Ten pocit ale vydrží jen do okamžiku, než vám nějaké rameno zákona položí nevyhnutelnou otázku: „Můžete mi prosím popsat, jak ten gauner vypadal?“
Ne, nemluví ze mě zkušenost, zatím jsem sám nic podobného nezažil, ovšem stát se svědkem nějakého zločinu může opravdu každý a bohužel , svou případnou roli svědka si nikdo nemůže naplánovat nebo dokonce požádat někoho jiného aby za něj v téhle roli zaskočil. Přitom přesně to bych já z velkou chutí udělal. Vždycky jsem měl podezření, že bych byl velmi špatný svědek, protože mám kolikrát ve zvyku všímat si spíše totálně nepodstatných detailů, ale hlavně mi naprosto chybí schopnost popsat něčí tvář či obličej tak dobře , aby si pod mým popisem ostatní lidé představili stejného člověka jakého mám na mysli já. Předpokládám, že to nějak souvisí s poněkud nevyvinutým výtvarným cítěním, zdá se mi, že postrádám pojmový aparát, pomocí kterého se popisují tvary očí, nosu ,obočí , nikdy jsem sám neuměl malovat a mám podezření, že dokonce i obličej člověka kterého dobře znám, bych nedokázal někomu zprostředkovat ani verbálně.
Jistě , policejní praxe tak nějak počítá s tím, že slovní popis pachatele je většinou k ničemu , fotka je mnohem lepší a když není fotka, dá se nahradit portrétem , kterému se tuším říká identikit. No a s jeho pomocí bych snad, možná zvládnul nějaký ten portrét pachatele spatlat. Tedy…to jsem si myslel ještě předevčírem. Dneska už vím , že všichni policisté celého světa, Interpol nevyjímaje, by se měli modlit abych se já někdy nestal tím, čemu říkají korunní svědek. Včera jsem totiž objevil stránku, na které si člověk může vyzkoušet výrobu takového identikitového portrétu jaksi na nečisto.
Flashová stavebnice portrétů se sice nachází na stránce určené pro všelijaké flashové hry a blbinky, ale přednastavených tvarů , očí, uší, obočí, vlasů , knírů, nosů, vousů, rtů i brad je tam dost a dost, navíc každý přednastavený tvar se dá dál upravovat , zvětšovat , zužovat rozšiřovat, možnosti nastavení tedy nejsou nevyčerpatelné ale je jich nemálo , takže ten program rozhodně nevypadá jen jako dětská hračka. A tak jsem si to včera večer zkoušel.
Úplně pominu možnost nadhozenou v příběhu s bankovním lupičem. Kdybych zahlédl něčí tvář jen na zlomek vteřiny a ještě za takových okolností, vůbec by nemělo smysl se mě ptát jak ten chlap vypadal. Místo toho jsem si zkusil sestavit nějaký notoricky známý obličej a abych to měl ještě snazší, vybral jsem si obličeje abych tak řekl opatřené nějakou určující dominantou. Řeknu vám, výsledky mi radost nedělaly. Vážně by bylo lepší, kdyby roli svědka někdo mohl vzít za mně.
Ve finále jsem dokonce zbaběle přestal s pokusy vybavit si notoricky známé tváře z hlavy a našel jsem si jejich dokonalé portréty. Mrkaje z portrétu na stavebnici, vyráběl jsem jejich neumělé kopie. Tedy, otázka ovšem zní, jestli se tu vůbec dá mluvit o kopiích, protože většina mých pokusů vyrobit Lenina , končila tváří , která ze všeho nejvíc připomínala Petra Novotného , můj Stalin vypadal spíše jako Husajn , což byl pořád ještě alespoň přibližně správný výsledek, ne jako u Hitlera, místo kterého mi s železnou pravidelností vycházel obličej, který nedovedu popsat jinak, než jako Fridu Kahlo s typickým krátkým černým knírkem.
Jako svědek jsem zkrátka žalostně zklamal. Kdysi jsem kdesi četl, že piloti aerolinií jsou pravidelně předvoláváni k testům v simulátorech , kde jim obsluha zákeřně komplikuje let vypnutím motorů či simulací zablokovaného směrového kormidla a jinými zlomyslnostmi a pilot si s tím musí poradit na absolutní jedničku i když je to všechno jen jako. Pokud neuspěje, nelétá, dokud se nedoučí všechno co je potřeba.A jelikož já jsem právě propadl u testů na simulátoru policejního svědka, nevíte na kterou instituci se mám obrátit s žádostí o vystavení průkazu, který mě zprostí povinnosti svědčit? Možná by bohatě stačilo, kdyby mě ten průkaz zprostil povinnosti odpovídat na otázku: „Tak jak ten gauner vypadal?“ V nejlepším případě by stačil nějaký odznak, který já ukážu jen vteřinu po té co policista blýskne tím svým odznakem a i tomu nejzabedněnějšímu inspektoru Clouseauovi díky tomu bude jasné, že na některé věci prostě nemá smysl se mě ptát.
No a jak jste na tom vy? Založíme si nějaký klub nebo jsem takové výtvarné nemehlo jen já sám? Vyzkoušejte identikit a dejte vědět.
Komentáře
(pixy - Mail - WWW) Vloženo 28.02.2005, 12:16:48
Ztrhne? ZTRHNE?!! Nebo Zpatlat? To může někdo napsat?
Může.. (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 28.02.2005, 12:25:33
Protože
http://binarniladin.bloguje.cz/26890_item.php
Nejsi první a asi ani poslední koho to zarazilo. Jinak ale dík. Už jsem to opravil.
(Iluze - Mail - WWW) Vloženo 28.02.2005, 14:59:40
Jo, taky už jsem na tohle párkrát pomyslela, když se dívám v televizi na detektivku... policajt sedí u počítače a vyrábí portrét pachatele podle slov svědka. V tu chvíli si říkám, že to nechápu a moc tomu nevěřím, že by takhle něco smysluplného vyrobili. Já bych tedy výstižně nenamalovala ani vlastní matku, protože když se dívám na člověka, tak si prostě neuvědomuju jak vysoké má čelo, jak tvarovanou bradu, jak široké obočí..., já tohle "nevidím". Vnímám výraz tváře a pocit, ale vůbec neuvažuju o úhlech a centimetrech. Někdo má dar od boha vidět svět "malířsky a sochařsky", já tohle neumím, ale zas třeba spolehlivě slyším falešný tón v melodii. Když slyším neznámou jednodušší písničku, tak můžu sednout ke klavíru a zahrát ji, protože prostě "slyším", který tón kam patří.
(aTeo ;) - Mail - WWW) Vloženo 28.02.2005, 17:05:17
Kvalifikovanej gauner je maskovanej až do ukončení akce...
http://ateo.cz/frame/phpgal/pict//2.69.jpg
No vidíte... takhle se maskuje ! (aTeo ;) - Mail - WWW) Vloženo 28.02.2005, 17:07:00
Oprava linku: http://ateo.cz/frame/phpgal/pict//2.69.gif
(pixy - Mail - WWW) Vloženo 01.03.2005, 01:30:05
OK, promiň. Jsem poučen, už nebudu rejpat.
(binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 01.03.2005, 09:59:03
To nic, stane se...už jsem zvyklý a opravování mi za až tak nevadí.
Problem s ocima (Dominque - Mail - WWW) Vloženo 01.03.2005, 10:35:35
Ja mam problem snad jen s ocima. Mam beztak spatnou pamet na obliceje, ale v zasade NIKDY si nepamatuju oci. Muzu mit slecnu, kterou budu milovat nekolik let a byt s ni den co den, ale nikdy nebudu vedet, jaky ma oci. Proste si je nepamatuju...
připomínka paměti (bin botka ládinová - Mail - WWW) Vloženo 01.03.2005, 13:52:50
můj muž se mýlí,byl již jednou vyzván,aby popsal pravděpodobného lupiče,kterému jsme půjčili kleště,aby mohl svůj čin spáchat....ano,opravdu se to stalo,zazvonil u nás,že musí něco opravit u souseda a jestli nemáme "siky",měli jsme a zapůjčili,no a po víkendu měl soused vybílený byt a můj miláček měl dotyčného popsat.....nešlo to,ale kleště nám zloděj vrátil,na rozdíl od policie,která je zabavila a zřejmě leží v nějakém skladu nevyřešených zločinů.
máš recht..!..:o)) (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 02.03.2005, 00:08:04
Úplně mi to vypadlo z hlavy..:o)) Ale ono to bylo ještě o fous složitější, nevybrali mu byt (ten byl v přestavbě a proto se tam pořád loncali nějací řemeslníci, takže ten jeden se ničím nelišil od tý haldy ostatních co mu tam chodily) Oni mu vybrali jeho bazar, který k tomu bytu přiléhal! A ten "zloděj" tam celej den kutil něco na prahu jeho bytu, aby ho všichni v baráku viděl, pak si ode mně dokonce pučil kleště a druhý den ráno , měl soused bazar vybílenej. Přišel polda, kterej byl tak totálně laxní a mimo , že kdybych mu ty kleště, který měl ten zloděj v ruce , nevnutil, tak si je ani nevzal! Když si je pak nakonec vzal, narozdíl od zloděje už je nikdy nevrátil. A vzhledem k tomu, že zloděj, kterej se celej den potloukal po baráku ,si k vybílení jakoby náhodou vybral den, kdy mu v bytě nepracovali žádný normální řemeslníci, vzhledem k tomu , co byl ten soused zač a vzhledem k tomu, jak laxní byl ten polda, tak jsem dodneška přesvědčenej, že šlo o pojišťovací podvod
ve kterým od začátku do konce jeli jak soused, tak ten zloděj , tak i ten polda.
A on po mě tehdy v podstatě žádný svědectví nikdo nechtěl. Ani jsem nevypovídal do protokolu a to jsem s tím
"zlodějem" mluvil , půjčoval mu kleště a
kdo ví kolikrát kolem něj prošel, když se tam tak roztahoval po chodbě. Je ale fakt že popsat bych ho nedokázal. Prostě chlap v montérkách.
Přidání komentáře...