DOMŮ
30.01.2005
…a neklidné oči hledí do noci.
Teprve když slunce zapadne osm stupňů pod obzor, nastane ta skutečná tma . Tma která po většinu historie zaháněla lidské bytosti pod střechy domů ,kde se před ní bránili měkkým světlem svíček nebo nejistým plamínkem petrolejových lamp , dokud ovšem koncem osmnáctého století, nezávisle na sobě William Murdock a Philippe Lebon nevynalezli plynové osvětlení. Noční život , do té doby jen nepříjemná povinnost vložená na některé jedince, či podivná výstřednost nepokojných duchů, se stal všeobecně dostupným a vyrašil z domů do městských ulic. Jean Foucault a po něm František Křižík svou prací na obloukových lampách světlu pomohli zmohutnět a Thomas Alva Edison světlo zlevnil, ale i kdyby se všichni ti géniové techniky snažili sebevíc, den se z noci nikdy nestane. Noc zůstane vždy jen nocí.Moje na směny praktikované povolání mi dalo možnost pocítit na vlastní kůži , jaké to je , žít život prostý jakéhokoliv rozumného a stálého rytmu. Pokud jsem kdy měl nějaké vnitřní hodiny, jsou dnes beznadějně pomatené a daří-li se jim vysílat mému tělu nějaké signály, zvyklo si je zcela bezostyšně ignorovat. A tak se klidně může stát, že dlouho po půlnoci se musím ke spánku nutit a vrhání nechápavě zuřivých pohledů na budík , seřízený na desátou ráno je u mě skoro pravidlem.
Díky svému rytmu-nerytmu znám atmosféru prvních ale i posledních nočních tramvají, ze kterých za úsvitu tramvajáci na konečné vyhání bezdomovce i beznadějně zabloudivší opilce. Vím, že autobus projíždějící pozdní nocí , vypadá jako přízračné pohybující se akvárium , ve kterém místo ryb se mátožně míhají přiospalé postavy, vím, že benzínová pumpa v noci připomíná světelnou oázu v poušti popelavého svitu nedalekého velkoměsta , vím, že noční kroky se nesou do daleka a ztrácejí se až v temných tlamách zastíněných průjezdů a tmavých průchodů, vím, že noční vítr umí na závěsné zvonky hrát lépe a procítěněji než ten denní, vím, že zvuk otevírajících se dveří výtahu, může takhle kolem třetí hodiny ráno znít hrozivě, zkrátka, vím toho o noci poměrně dost.
Je celkem pochopitelné, že naši předkové zabydleli neproniknutelnou noční tmu nehmotnými ale nebezpečnými strašidly , duchy i příšerami a z těch příšer jen některé předali i nám, dětem věku racionálního. Noční kroky mohou pronásledovat , letmé blýsknutí může být odleskem světla měsíce na čepeli nože , větev mohla zapraskat pod vahou tiše se plížícího nepřítele, to všechno z nočních strachů přetrvalo do dnešní doby . Strach ze zlých lidí plížících se pod rouškou tmy dnes daleko převyšuje strach z nadpřirozena. Je ale možné vytěsnit z našeho života něco co bylo součástí lidství tak dlouho a nepociťovat to jako ztrátu?
Když mě můj rytmus nutí probdít nemálo nocí, je mi skoro líto, že kus její magie nenávratně zmizel a člověk si dnes jen těžko dovede představit, jak noc co noc na židovském hřibově v Praze, vstává z hrobu katolický kněz, jehož tělo je zde prý pohřbeno vedle židovské dívky , kterou miloval navzdory svému slibu i víře.
Je těžké si představit, jak i dnes plní slova starobylé pověsti a o půlnoci kráčí k Vltavě kolem neonů nočních podniků , zakrývaje si oči před oslnivým světlem projíždějících taxíků. A to už vůbec nemluvím o tom, že místo kde usedal do pramice ke kostlivci, který jej noc co noc převážel na druhý břeh, je dnes beznadějně zastavěné a i kdyby se mu povedlo nějakou cestou sestoupit k řece , jeho pouť by se nejspíše stala nikoliv rozjímavou poutí za pokáním, ale vítanou atrakcí pro ponocující hosty barů v hotelu Four Seasons. Co by jej dnes čekalo v Chrámu svatého Víta , kde po staletí hrál každou noc až do rána kajícné žalmy , to se vůbec neodvažuji hádat.
Umělému světlu a nočnímu životu vedenému pro radost , zábavu i ve snaze více vydělat se úspěšně podařilo to, na čem si v minulosti vylamovali zuby zástupy exorcistů , tedy vytěsnit duchy a strašidla až na samý okraj našeho života a zbavit je tak naprosté většiny jejich moci. Někdy si ovšem říkám, jestli bouřlivě se rozvíjející technika , jen nepřeměnila moc starých nočních běsů , na něco mnohem nebezpečnějšího. Mě osobně totiž nikdy nepřestane udivovat a také malinko děsit , fakt, že nejpříšernějšími nočními tvory, které kdy nosila země , byli Stalin a Hitler.
Obě dvě zrůdy ,které nějaká podivná hříčka historie zasadila do stejné doby , trpěly stejným nutkáním, oddalovat spánek. Hitler ,zejména v době války , dával z kraje noci předost malé společnosti , později bděl sám ve svém Vlčím doupěti , bunkru bez oken kterému Albert Speer říkal polo-hrob. Je možné, že by na něj v té depresivní kobce alespoň někdy dolehl pocit vzdáleně připomínající špatné svědomí? Těžko říct. Možná, že někdo velmi nadaný by dokázal alespoň nastínit, co asi táhlo zhoubnému vůdci hlavou během těch probdělých hodin.
Proti Hitlerovi měl Stalin štěstí na romanopisce a Alexandru Solženicynovi se v románu V kruhu prvním, podařilo několik velmi věrohodných scén Stalinova nočního přemítání , výčitky svědomí mu ovšem jeho nejznámější vězeň nepřisoudil. Jen spřádání další sítí. Solženicynův bdící Stalin je ošklivý starý , pomalý ale stále nebezpečně jedovatý pavouk.
Občas si říkám, jestli by někdo velmi ,velmi talentovaný nedokázal obrazy obou nespavostí trápených diktátorů spojit do jednoho celku a na ploše několika málo hodin popsat kus noční atmosféry válkou týrané Evropy.
Uprostřed temné noci , v hlubinách Wolfschanze u Rastenburgu , se Hitler zaobírá temnými myšlenkami. Většina z nich se točí kolem jeho nejkrutějšího soupeře. Jeho oči by rádi dohlédly přes celou tu dálku až do Moskvy , ale ještě dříve než tma a vzdálenost mu pohled zastaví dva metry betonu bez oken.
Stalin sice v Kremlu okno nepostrádá, ale je zatažené těžkým závěsem a ani tak se k němu paranoidní vládce raději moc nepřibližuje. I jeho myšlenky jsou černé a většina z nich míří k protivníkovi. Na dvou časových pásmech mezi nimi , jsou rozloženi jejich vojáci. Nováčci spí neklidným spánkem , který trhá i ten sebemenší vzdálený zvuk. Veteráni padají vysílením do hlubokého bezvědomí beze snů. Po širokých pláních Ruska žene vítr přemrzlý sníh. Kvůli zatemnění tam i onde stojí na vedlejších kolejích neosvětlené vlaky. Některé z municí, z jiných matné stíny tiše kradou obilí.
Daleko v týlu za zády obou zrůd , ostnaté dráty táborů smrti. Vysílení vyhladovělí vězni tvrdě spí v přeplněných dřevěných barácích. Kolem plotů obcházejí stráže, zbraně jim přimrzají k rukám a jejich neklidné oči hledí do noci. Pod holínkami jim křupe sníh…..a kosti.
Tento poněkud melancholický až depresivní článek vznikl z marného pokusu napsat cosi o svébytné atmosféře nonstopů jak o ní v komentáři pod tímto článkem mluvil Carpenter .
Komentáře
UF... (mračena - Mail - WWW) Vloženo 31.01.2005, 05:20:23
Tak abych pravdu řekla, nebylo moudré číst tento článek v noci.Nejenže v baru nikdo nebyl, ale navíc jsem měla po inventuře a můj vymytý mozeček náhle nestíhal tok tvých myšlenkových pochodů.
Jenže asi nebyl vymyt inventurou zcela a tak to na mě dýchlo v celé své hrůzné velikosti.Dnes jsem slyšela názor,že už by se za např.Osvětimí měla udělat tlustá čára a už dál nevzpomínat.Dost mě to rozčílilo. Doufám, že i dál se budou tyhle hrůzy připomínat.Jako výstraha,lítost, varování....Když nic jiného tak abychom alespon NEZAPOMNĚLI.
…a neklidné oči hledí do noci: (aTeo - Mail - WWW) Vloženo 31.01.2005, 08:34:22
http://ateo.cz/frame/phpgal/pict//2.65.gif
taková asociace (mudd - Mail - WWW) Vloženo 31.01.2005, 11:11:00
jenom tak, napadlo mě, že by oba dva mohli zírat do palantíru ...
(binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 31.01.2005, 11:37:11
Tak speciálně u Hitlera by mě to vůbec nepřekvapilo. Pokud je mi známo, nejpopulárnější četbou v dubnu 1945 byli v e vůdcově hlavním stanu pod říššským kancléřství, horoskopy předvídající zázračný obrat.
2mračena (Mirun - Mail - WWW) Vloženo 31.01.2005, 13:43:15
Výstraha? Varování? Abychom nezapoměli? Hm. Asi jako vysvětlovat dítěti, že nemá šahat na kamna a ukazovat mu fotky popálených dětí. Zkušenost má vždy smysl jen pro toho, kdo jí zažil. A i proto se dějiny pořád motají v kruhu.
Moc zajímavé zamyšlení (letinka - Mail - WWW) Vloženo 31.01.2005, 20:46:30
Vypadá to na vlnu depresivních témat. Taky mě dneska napadlo přemýšlet v určitém smyslu nad Hitlerem.
Jen je mi líto těch pražských strašidel. Znáš Staré pověsti pražské?
(binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 01.02.2005, 00:04:12
Mám takový pocit, že vlna depresivních témata bude dost souviset s počasím .:o)) Kromě toho , noviny byly minulý týden plné Osvětimy a ono to na člověka púsobí ať chce nebo ne. Straré pověsti pražské si momentálně nevybavím, což znamená, že jsem je asi nečetl ale mám po kaspách různé pražské histroky z různých zdrojů, mám pocit že na strašidla ještě jednou dojde..:o))
(binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 01.02.2005, 00:07:10
Pro Frederika..
Instaluju Firefox do každého počítače kolem ktreého se jen mihnu...:o)) Nejen že ve FF
je halda funkcí a rozšíření které IE nikdy mít nebude, on je hlavně bezpečnější
a tudíž lepší i pro lidi kteří chtějí "jen" prohlížet stránky.
Mračenka a Mirun.. (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 01.02.2005, 00:09:15
Počítám, že pravdu máte oba. Minulost je potřeba připomínat a snažit se ji nezapomenout, ovšem tak nějak počítat s tím , že to nebude stačit.
MUJ BLBEJ NAZOR (Rocky cock - Mail - WWW) Vloženo 01.02.2005, 10:53:55
Si myslim, ze ten clanek nejni ani o hitlerovi, ani o stalinovi, ani o tvejch pocitech k nim. Tos tam flaknul, jenom abys to udelal honosnejsim. Je to o tom, ze se nam nekdo nudi, kdyz cumi v noci blbe z tramvaje, jak jede do prace. Se ti nedivim. Navic mam pocit, ze nejezdis tramvaji, ale busem. Ale muzu se plest. Zkratka sedis, koukas, a v hlave se ti honeji myslenky. To je asi normalni. Jiny lidi zase vrazdej, jiny se nahaty ukazujou pred jinejma a pod. A protoze mas makovici plnou blogu, tak uz za jizdy si sumirujes, jak to vecer pekne napises. Ze by bylo dobry buchnout tam nejakej ten vitr, to upouta, ta kontrapunkce nočňáka s deňákem :) Pak mas kurva v praci neco udelat! Koukej rano v busu premejslet, jak udelas radost svymu sefovi! Ale nerad bych se dostal k preskoceni myslenek jinam, jakos to udelal ty v tom clanku, kdyz si nam presel k Adovi s Pepcou. Takze zaver - Ten clanek je jenom a pouze o tom zacatku, coz je neco, co te opravdu pozira po nocich, zbytek je prifarenej a jako takovej ho nemuzu prijmout. Prilis me to svadi k premejsleni nad tvym zamestnavatelem.
Ale vyvinul sem nam bohovsky, to je pravda. Hlava ti koukam funguje porad lip, ty vole. Dost dobrej clanek. V zensky to vyvola pocit typu Jezismarja Stepanku, to je krasa :) A chlap uroni slzu Proc nejsem jako ten pismak, ktery by i moji zenu oslnil takovouto kyprou, ryzi pravdou. Ne - delam si prdel. Todle je prvni clanek, kterej sem si u tebe precet, nemam tolik casu a hned se mi to libilo. Mno uvidime, trebas budu mit zase nekdy cas. Cus
PS: a sere me, ze tu mam takovy maly wokno k vyjadreni se. Si to zkus, psat sem neco - i kdyz ty si to uz prectes az siroky! Prubni si ale nekdy na neco odpovedet - hergot, i ted, kdyz to kritizuju (jo, to ja umim nejlip!), me to prudi, jak je to tu maly... Takze si ani nemuzu precist, jestli nepisu kraviny...
:o)) (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 01.02.2005, 11:01:19
2Rocky
Pozoruhodná směs zprávných a nesprávných odhadů.:o)) Tak například nebloguju z práce neb tam mě k počítači nepouští a dobře vědí proč..:o))
Kromě blogu mám plnou hlavu ještě jiných hloupostí a je fakt že někdy v noci jezdím i autobusem..:o))
2 mirun (mračena - Mail - WWW) Vloženo 01.02.2005, 13:41:05
Stále si ale stojím za tím, že je nutné si tyhle události stále připomínat!
2 mračena (mirun - Mail - WWW) Vloženo 01.02.2005, 15:51:39
Ale jo, jen si od toho nic moc neslibuj. Ti kteří stojí na druhé straně to stejně zpochybní, a ti ostatní k tomu opakování otupí.
Mně třeba celé dětství až do 14ti ze všech stran opakovali, že nejdůležitější věcí a hodnotou v životě je být uvědomnělým komunistou. A koukni... nepomohlo to :)
------------------ (No asi Fantomas, ne? - Mail - WWW) Vloženo 01.02.2005, 17:55:46
Byl sem tu.
Fantomas.
Přidání komentáře...