březen 2009 únor 2009 leden 2009 prosinec 2008 listopad 2008 říjen 2008 září 2008 srpen 2008 červenec 2008 červen 2008 květen 2008 duben 2008 březen 2008 únor 2008 leden 2008 prosinec 2007 listopad 2007 říjen 2007 září 2007 srpen 2007 červenec 2007 červen 2007 květen 2007 duben 2007 únor 2007 leden 2007 prosinec 2006 listopad 2006 říjen 2006 září 2006 srpen 2006 červenec 2006 červen 2006 květen 2006 duben 2006 březen 2006 únor 2006 leden 2006 prosinec 2005 listopad 2005 říjen 2005 září 2005 srpen 2005 červenec 2005 červen 2005 květen 2005 duben 2005 březen 2005 únor 2005 leden 2005 prosinec 2004 listopad 2004 říjen 2004 září 2004 srpen 2004 červenec 2004 červen 2004 květen 2004 duben 2004 březen 2004 únor 2004 převážně neškodný misantrop mrtvý muž v Yossarianově stanu Sharkanův deníček Aléziho kyklop postcrap Peter Kupčík Jan Ambrož Noční úvahy f.e.s.t.i.v.a.l. s.u.p.e.r. m.a.l.l. Literární terorismus II Budiž chucpe! Volney Samuraj Tokugawa efemérní filmy Názory - Opinions Literární úschovna A k t o v k a - X zkouší se prokopat ven White Dog Finofilní Barka Blog počítačového nadšence Netopýří pelech High quality Z lední obory mlejnek na maso ipsace i tiskace Yuhůův weblog o webu La-Trine VÚČAKO aTeo Spravodaj letinka Autosklo Nábytek VOJTa Herout Letní tábor Martin Kozák Literární terorismus Film a jiné dívání neb poslouchání Život, vesmír a vůbec... Literární vetešnictví Kge se tu berou všechny ty hrubki Zvěřinec Uvázlo ve foťáku Sportovec - teoretik Divoké historky a poetické povykování Načmáráno na malé kousky papíru
Nejde mi o to, že Arthur ve svém Zcestém psaní není dostatečně politicky korektní, jde o to, že se tentokrát prostě mýlí a jelikož u sebe na africkou polemiku vyhlásil embargo, chtěl bych mít svou protiargumentaci zde.
Už jste někdy dali 280 korun za to, abyste mohli vidět úlomek keramické pojistky, několik špinavých talířů, dvacet kolíčků na prádlo a cosi co vypadá skoro jako by to upadlo z dvakrát havarovaného Wartburgu?
Tak trochu o cvičišti a bojišti.
Podle vzoru Sandonorico a to asi vlastně jen proto, že dneska po ránu si dcera léčí mononukleózu hlasitým přehráváním Nekonečného příběhu, čímž mě jednak vzbudila a druhak uvrhla víc než o dvacet let zpátky. Scéna s topícím se Artaxem je v mém diváckém deníčku uvedena poznámkou „pravděpodobně poslední filmový zásah co mě přiměl k slzám", ale o tom tu vlastně vyprávět nechci, protož před těmi více než dvaceti lety, se toho dělo mnohem víc, než že pubertální drsňák Binární Ládin, předstíral v kině, že nebrečí.
Vyhradí-li si nějakou funkci pro sebe stát, vždy je tu vysoká pravděpodobnost, že ji bude provozovat buď špatně, nebo draho a ve valné většině případů dokonce špatně a draho. Někdy se mi ale zdá, že špatně a draho je na burze nelákavých možností ta bezpečnější koupě.