20.06.2007
Co mi vadí na atomových explozích?
On ten hřib, dokonce ani ten s s Putinovým vzkazem, zas až tak moc atomově nevypadá, budovy a stromy v okolí stojí jako by se nechumelilo, takže nešťastníků vyděšených vidinou jaderného přepadu snad nemohlo být tolik. Mnohem horší pocit mám z té okázalé touhy zachránit v jádru spokojené lidi i proti jejich vůli. Nejstručněji tu touhou koncentrovali jacísi neoficiální mluvčí jaderných performerů na blogu o Czechteku. Když tak vidím, jakou radost udělali virtuální bombarďáci partyzánským tanečníků, (článků o televizních desperátech tam mají v červnu požehnaně ) nutí mě to jako neutrála, jehož televize i tanec vcelku míjí, k prohlášení, že mentální kapacitu nutnou k urputnému sledování televizní obrazovky a mentální kapacitu nutnou k exstatickému křepčení, považuji za plně ekvivalentní. Zda-li pak by tanečníci považovali za stejně podařenou taškařici, kdyby jim Svaz proti narušování mravní výchovy, pustil do soundsystému na dvacet vteřin Kozlovku? Cítili by se pak jako zachraňovaní? A měli by z takové záchrany radost? Strávili by zbytek života psaním děkovných dopisů?
.
17.06.2007
Tříhodinový intelektuální theatreklip
Hlediště ve Zlaté kapličce je plné sotva z jedné třetiny. Před Hynaisovou oponou se o stojany ležérně opírá několik nástrojů. Kontrabas, housle, klávesy, saxofon, elektrická a basová kytara, zcela vzadu postávají bicí. Patnáct minut před oficiálním začátkem představením se z portálů vynořují The Plastic People of The Universe popadnou nástroje a bez velkých cirátů začínají hrát Podivuhodného mandarina. Na svá místa se s omluvami a občas i kletbami prodírají diváci, které taková dramaturgická schválnost lehce zaskočila. Okřídlená postava na oponě mírně pohoršeně mhouří obočí, kdežto Ženíškova Hudba, jedna z osmi alegorií Umění na stropě hlediště, podupává do rytmu a kdykoliv si myslí že se nikdo nedivá, potáhne z jointa. Ať už se to někomu líbí nebo ne, v Národním Divadle se hraje Rock'n'Roll Toma Stopparda a tahle hra pro mě zůstane nejspíš jedním z nejpozoruhodnějších zážitků, jaký mi stánek národního umění, v mé mysli vždy spojený spíš s usedlou klasikou, vůbec kdy poskytl.
Celý článek
16.06.2007
Nekupujte u židů
Nekupujte u židů, cukr kafe mouku, zabili nám Anežku, modrookou holku!
Celý článek
2.06.2007
Jsme prokleti láskou k dobrým příběhům
Aby byl dobrý příběh skutečně dobrý, musí splňovat dvě podmínky. Musí být obdařen tajemstvím, protože příběhy s tajemstvím přitahují pozornost v každé generaci zas a znovu. A musí umožňovat dvojí trojí výklad, aby s ním podle potřeby každý mohl nakládat, jak se mu zlíbí.
Celý článek
DOMŮ
