29.02.2004
Tarantino z Inismoru.
Šílený Quentin z videopůjčovny pokud vím ještě neproniknul na divadelní prkna , ale jeho styl ano. Jestli chcete vidět ,kam až může vést fanatická láska k vlastnímu kocourovi a nezávislému Irsku nesmíte vynechat
TUTO divadelní hru. Kromě toho, že se vám tu poštěstí vidět živě toho chlapíka co tak skvěle dabuje Rimmera v Červeném trpaslíku, uvidíte víc naporcovaných těl než v Kill Bill ,ale nesmíte odejít před přestávkou, jako některé slabší povahy.
28.02.2004
Postmoderní zima aneb hledá se sprejer Saturninova formátu.
„Svět se zbláznil, kocouři lítají“ , kroutil hlavou jakýsi rozčepýřený vrabčák v knížce, ze které mi maminka četla v době, kdy jsem ještě neuměl spořádat dvanáct knedlíků na posezení.
Celý článek
22.02.2004
Krátká zpráva o stavu naší vědy.
V jednom z ústavů České akademie věd (z ohledem na zdroj neuvádím ve kterém, ale jedná se ústav zaměřený mimo jiné na lékařský výzkum a držitele několika patentů v tomto oboru) se čas od času ozve hlášení místního rozhlasu: „Prosíme vypněte všechny elektrické spotřebiče, které nutně nepotřebujete k práci. Byl překročen denní limit spotřeby elektrické energie.“ Aby se člověk odpovědný za toto hlášení nemusel neustále opakovat, je celá relace předtočena na magnetofonovém pásku. Chtěl jsem si při této příležitosti rýpnout do současné vlády , ale zjistil jsem ,že ve
VOLEBNÍM PROGRAMU sociální demokracie se slovo věda vůbec nevyskytuje.
Obviněný Usámo, máte právo nevypovídat….
Mému skoro jmenovci začne na jaře opět hořet půda pod nohama. Tedy pokud přežil bombardování Tora-Bora, nezemřel na selhání ledvin , nezmizel do Sýrie nebo Afriky a samozřejmě pokud vůbec kdy existoval.
Celý článek
20.02.2004
Tak jak je to s těma Ipsilonama?
Na blogu i
TADY se mi množí připomínky typu: Píšeš pěkně ,ale co ta čeština?“ Nuže , dámy a pánové, s tou češtinou se má takto.
Celý článek
18.02.2004
Chtěl by jsem si přečíst ale neokážu to napsat I
Strašně moc mě fascinují vlaky. Tedy aby jste tomu dobře rozuměli. Nezajímají mě po technické stránce, je mi jedno co vyjadřují ta tajemná čísla na lokomotivách nebo vagónech. Vlaky mě zajímají jako hmota, která se posunuje krajinou.
Celý článek
Jméno růže a Můj otec Berija v jednom pytli.
Skoro se zdá , že by se pro tyhle dvě knihy těžko hledal společný jmenovatel, snad z výjimkou jisté krutosti a toho že obě knihy jsou svým způsobem historické. Přesto je mezi nimi jistá spojitost.
Celý článek
17.02.2004
Je to nevyhnutelné jako senilita,ale dá se to zvládnout se ctí.
Jsou autoři,jejichž knihy se prodávají lépe než výhodné menu o McDonalds. V pestrých obálkách jsou narafičené u vchodu každého knihkupectví ,tak aby o ně člověk doslova zakopl. Svým autorům už vydělaly na víc Mercedesů,než kdy stihnou rozbít,přesto nejsou spokojeni.
Celý článek
16.02.2004
Vyřídil jsem papežku Janu.
Trvalo to mnohem déle než jsem čekal. Na to jak dlouho to trvalo , to mohlo být lepší. Ale je to hotovo. Výsledek můžete vidět
TADY , protože na blog je to vážně příšerně dlouhé. Strávil jsem tím takovou hromadu času, že v nejbližší době nechci o katolících nic slyšet a tak doufám ,že mě nebudou žalovat. Asi by nepůsobilo dobře, kdybych si v soudní síni permanentně zacpával uši.
9.02.2004
Kam chodí Herz na pivo?
Právě tady sedím zády k televizi a poslouchám Černé barony. Docela by mě zajímalo kam chodí Herz na pivo ,protože v hospodě, kde sedí u stolu deset lidí a všichni čekají až jeden domluví, aby potom mohli říct „to svoje“ , jsem já osobně ještě nebyl.
Motlitby pro pohany a pokrytce.
Cokoliv jste kdy chtěli vědět o papežství a báli jste se zeptat, tak by se dala popsat kniha Petera de Rosy „Temné papežství.“ Četl jsem ji několikrát a vzhledem k článku ,který se neustále pokouším napsat (Já na tom dělám!, jak zpívá Marek Eben) ji v současné době nosím u sebe prakticky neustále. A tak mě pochopitelně napadlo vygooglit si taky pár věcí o jejím autorovi. A našel jsem
TOHLE , což sice není přesně to co jsem hledal,ale myslím že by se to vám i mě mohlo hodit prakticky kdykoliv…:o)) Doporučuji vaší pozornosti link i knihu.
.
8.02.2004
Jsou oni skleróza, nebo já idiot?
Při psaní minulého příspěvku se mi vybavila asi dva roky stará příhoda. Podnikly jsme tehdy s dcerou bleskový výpad do Vídně, proběhli Kusthitorishe Museum a Naturhistorishe museum a zmožení tím výkonem, jsme se usadili na lavičce. Konzumovali jsme tam zmrzlinu, koupenou za eura, což pro nás tehdy byla žhavá novinka.
Celý článek
7.02.2004
Podivný konec jedné podivné knihy.
Nedávno jsem dočetl knihu Hugha Thomase ,Rudolf Hess, podivný konec nejstaršího špandavského vězně. Doktor Thomas měl možnost několikrát lékařsky prohlédnout Rudolfa Hesse v době jeho věznění ve špandavské věznici a jako chirurg se ze všeho nejvíc těšil na Hessovi jizvy, konkrtétně na jizvy po průstřelu plic ,který měl Hess utrpět v první světové válce. Žádné ovšem neobjevil a tato nepřítomnost jizev se stala panu doktoru Thomasovi evidentně celoživotní posedlostí. Hess na jeho otázky stran jizev odmítl odpovědět a pan doktor se tudíž pustil do rozsáhlého pátrání, po kterém vyvodil neuvěřitelné závěry.
Celý článek
6.02.2004
Film se kterým budou asi potíže.
Kolem filmu „The Passion“, se začínají rojit obvinění z antisemitismu a není divu. Jestli se scénář důsledně drží evangelií ,ani to jinak být nemůže. Všechna evangelia byla totiž napsána v době, kdy se křesťané nutně potřebovali odlišit od židů a tak svalili veškerou odpovědnost za ukřižování Spasitele na ně a Piláta vylíčily málem jako dobroděje, který Krista popravil vlastně proti svojí vůli. V Římě už si nikdo nepamatoval , že Pilát byl ve skutečnosti proslavený cholerik a tak tohle přepisování dějin způsobilo možná víc neštěstí než jakýkoliv jiný falzifikát. A podle
TOHOTO článku se dá soudit, že nevraživosti nebude jen tak konec.
5.02.2004
Literární terorismu
Moje nová oblíbená hračka je na
TÉTO stránce
Je to další můj pokus, jak odložit přebytečná písmena, co se mi kdoví proč líhnou v hlavě. Zatím to vypadá celkem neškodně,hlavně proto,že to co jsem tam do téhle chvíle publikoval se týká hlavně minulosti. Ale nedávno mě posedl rapl a pod ženskou identitou jsem napsal na pražské arcibiskupství a dožadovala se vysvěcení na kněze. Byla jsem zdvořile odmítnuta, ale vzdát se nehodlám. Prošel jsem víc katolických serverů, než bych byl schopen uvěřit, že jich existuje a nevycházel z údivu. Moje největší překvapení bylo, že papež není zdaleka ten nejkonzervativnější konzervativec v církvi.Dobře to ilustruje debata o setkání v Assisi , kterou spolu vedou
TADY
DOMŮ
